„Víno nemusí být úplně drahé, aby bylo dobré. Pro mě je víno věc, která souvisí s tím, s kým ho pijete, jak ho pijete a také v kontextu s jídlem. A dokonce i prostředí, kde ho pijete,“ popisuje přední znalkyně francouzských vín a sommeliérka Diana Sixtová.

Ráchel Skleničková je nevidomá klavíristka a zpěvačka. Díky svému talentu, píli i odvaze hrála jako sólistka s velkými hudebními tělesy, ale také s Miro Žbirkou. Kolem života nevidomých podle Skleničkové panuje mnoho mýtů. „Lidé si asi nedokážou představit, že se život i všechny další zážitky dají vnímat sluchem, čichem, hmatem nebo chutí. To je asi ten nejčastější předsudek, ale bylo by jich i víc,“ popisuje v pořadu Hovory.

Věta o plnění snů je dokonce životním krédem dobrodruha, cestovatele a podnikatele Júliuse Olšiaka, který pochází ze slovenského Lučence. Vedl japonskou restauraci v Amsterdamu, německou pivnici v Ho Či Minově Městě, procestoval Filipíny a okolí a momentálně zakotvil na Zanzibaru.

„Vím, že to zní netržně a možná špatně z pohledu čistého kapitalismu, ale představa, že někde v Evropě je populace, která nemá na elektřinu? To je přece ze společnosti kompletně vyřadí. Elektřina není zboží jako každé jiné,“ říká Václav Bartuška, zvláštní zmocněnec Česka pro otázky energetické bezpečnosti. „Věřím, že má smysl to říkat: Elektřina není podle mě pouze komodita. Je to veřejný statek.“

Jak vypadá moderní komunikace se zákazníky, na to je odborník Jakub Stupka ze společnosti Ecomail, která nabízí co nejvíc jednoduchou cestu, jak připravit a rozeslat newslettery a jiné zprávy. „Snažíme se newslettery dělat tak, aby bylo co nejjednodušší se z jejich odebírání odhlásit. Když někdo chce odejít a vy mu kladete do cesty překážky, tak si ho přece neudržíte,“ říká. Jedním z klientů jeho firmy je i e-shop s Legem, který platby odvádí právě v krabicích se stavebnicí.

Zofia Baldyga je polská překladatelka a básnířka, žije v Praze, ale pochází z Varšavy. Dnes pomáhá lidem, kteří přijíždí do Prahy z války na Ukrajině. „Jsem dojatá tím, jaká byla na začátku vlna solidarity. Myslím, že Poláci ani Češi nejsou nijak zvlášť otevření cizincům, spíše se bojí toho jiného. Ale ta solidarita byla opravdu krásná,“ říká. Obává se ale, že válka se stane normální a lidé si na příchod uprchlíků zvyknou.

Václav Žmolík je dlouholetý rozhlasový moderátor, napsal také sérii knih o cestování po Česku, brzy mu vyjde Krajinou vína 2. A říká, že jsme národ vinařů, i když pořád tak trochu rozdělený na Čechy a Moravu. „Na druhou stranu dnes moravští vinaři říkají, že nejlépe vínu rozumějí lidé z Prahy. A už dávno to nemyslí ironicky. Protože v Praze je hodně možností, kde vína porovnávat, jsou tady someliérské kurzy. Pražané se vzdělávají a jezdí na Moravu i jinde po světě.“

Pokud člověk najde svět energií, který proudí v jeho těle, tak mu to může přinést inspiraci k tomu být zdravější, myslí si Zuna Vesan Kozánková. S pohybem má zkušenosti už někdy od svých čtyř let – nejprve tančila a pak poznala i tvrdý dril baletního sálu. Tělo profesionálního tanečníka je podle ní těžce zkoušený nástroj. Po ukončení taneční dráhy tak studovala čínskou medicínu a se svým poznáním se teď dělí v knihách určených pro odborníky i širokou veřejnost.

„Uplynulé období nás strašně vycvičilo. Sice se nekoncertovalo, ale dalo nám to nahlédnout do vlastní mentality, ale i do té posluchačů,“ říká ředitel Symfonického orchestru hl. m. Prahy (FOK) Daniel Sobotka. „A proto, že jsme s nimi po celou tu covidovou dobu poctivým způsobem otevřeně komunikovali, tak se to teď hodně vrací,“ dodává.

„Všechno bylo zvláštní, nové. Pro kolegu kameramana Jána Schürgera to bylo něco jiného, protože ve válkách už byl. On mne mentoroval, ukazoval, co mám dělat a staral se o bezpečnost. Já pak do toho de facto dávala své srdce a komunikovala s lidmi. A to byla náplň mé práce,“ popisuje reportérka a válečná zpravodajka CNN Prima News Darja Stomatová své zážitky z Ukrajiny.