Jaromír Soukup si tentokrát pozval do diskuze předsedu SPD Tomia Okamuru. Mezi tématy rozhovoru je mimo jiné neschopnost Fialovy vlády poradit si s inflací či postoj SPD k česko-americké smlouvě o obranné spolupráci. Jaké má Tomio Okamura vztahy s Andrejem Babišem?  Také se dozvíte, jak ovlivnil příchod nové strany PRO Jindřicha Raichla volební preference a jestli nastal očekávaný odliv voličů SPD.

Miroslav Kalousek rozebere s Jaromírem Soukupem politické události za posledního půl roku. Vláda, která nedodržuje sliby dané voličům. Deficit roste a dluh sice ve srovnání s ostatními státy EU ještě není až tak velký, ale mírou zadlužování jsme na čele Evropy. Vypadá to, že brzy budeme platit jenom na úrocích 100 miliard ročně za státní dluh. To je věc, která Miroslava Kalouska trápí v poslední době ze všeho nejvíc.

Lukáš Kovanda je hlavní ekonom Trinity Bank a také bývalý ekonomický redaktor a analytik časopisu Týden. S Jaromírem Soukupem si bude v podcastu povídat o ekonomické situaci České republiky. A rozhodně to nevidí zatím tak pesimisticky, jak se mnozí snaží v poslední době tvrdit.

Náměstkyně primátora hlavního města Prahy Alexandra Udženija z ODS a šéf hnutí ANO v Praze Ondřej Prokop si budou povídat v podcastu Jaromíra Soukupa o aktuální politické situaci nejenom v Praze, ale hlavně na celorepublikové úrovni. Bude mít aktuální vládní koalice problémy díky pirátům?

V dnešním díle hovorů Jaromíra Soukupa a Miroslava Kalouska si můžete poslechnout mimo jiné o válce na Ukrajině. Voda ze zničené Kachovské přehrady, která leží na jihu Ukrajiny a je 20× větší než Lipno, zaplavila přes 1 300 domů na pravém břehu Dněpru. O tom, jestli to skutečně udělali Rusové už není moc pochyb a protože to je civilní cíl, jedná se podle Ženevské úmluvy o válečný zločin. A právě na základě toho označil Miroslav Kalousek Rusko za teoristický a barbarský stát...

Senát jmenoval nové soudce Ústavního soudu. Profesor ústavního práva Jan Wintr, bývalý předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Josef Baxa a bývalá prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Senátní výbor je nejdřív vrátil prezidentovi, aby je pak obratem Senát zase schválil. A potom samozřejmě věčné téma posledních týdnů, státní rozpočet. Probere to Jaromír Soukup s Jiřím Pospíšilem z TOP 09 a Ondřejem Prokopem z ANO.

Ministerstvo financí zveřejnilo stav rozpočtu k 31. 5. 2023. Deficit na celý rok, který schválil zákon je 295 miliard Kč. K 31. 5. 2023 jsme v deficitu 271,4 miliard Kč. To je tématem číslo 1, které si nemůžete nechat ujít. Jaromíra Soukupa i Miroslava Kalouska tento již vyčerpaný deficit zaskočil. Navíc v červnu dojde k mimořádné valorizaci důchodů, na které v rozpočtu nejsou peníze, tak na podle jejich předpokladů bude deficit již na konci června přes 300 miliard Kč. Trend je bohužel takový, že pokud vláda neudělá opatření bude deficit na konci roku podle odhadů pana Kalouska o 70-80 miliard vyšší než schválil zákon.

Patrik Nacher a Robert Šlachta si budou povídat s Jaromírem Soukupem. Mezi hlavními tématy jsou rozpory na ministerstvu obrany mezi ministryní a generálem, šarvátka fanatických příznivců s justiční stráží u soudu s Janou Peterkovou, radikalizace společnosti a spousty dalších aktuálních událostí.

Na ministerstvu obrany finišuje objednávka na obrněné transportéry za 60 miliard, tedy druhá největší, co kdy v republice byla hned po Temelínu. A do toho se rozhoří veřejně spor mezi ministryní obrany Janou Černochovou a náčelníkem Generálního štábu Armády ČR generálem Karlem Řehkou. Dalším tématem je drobné zadrhnutí v komunikaci mezi prezidentem Petrem Pavlem a senátem ohledně jmenování ústavních soudců. Zřejmě došlo k zanedbání tzv. "tiché diplomacie". Tedy předběžnému projednání kandidátů se senátní komisí. Aspoň si to myslí Miroslav Kalousek v rozhovoru s Jaromírem Soukupem.

Alena Schillerová, předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO, místopředsedkyně hnutí ANO a bývalá ministryně financí. Rozebere spolu s Jaromírem Soukupem úsporný balíček, nebo jak sama říká "daňový balíček". Vláda v rámci úspor chce škrtnout státní dotace, což by v naprosté většině nevyžadovalo změnu zákonů. Jenže jak se ukazuje, tak škrty ve vládním rozpočtu většinou zaplatí běžní lidé nebo firmy. Například 20 miliard na obnovitelné zdroje, kam spadají třeba solární panely a další.