V 56. díle podcastu STETOSKOP odhalíme nejedno tajemství kostí, zubů a přiblížíme několik významných archeologických nálezů, ale podíváme se také jak může být takový archeolog prospěšný kriminalistům při vyšetřování vraždy? Tentokrát jsme si pozvali k mikrofonu RNDr. Miriam Nývltovou Fišákovou, Ph.D. z Fyziologického ústavu LF MU.

Každá budoucí maminka má přirozeně touhu zajistit pro své nenarozené dítě to nejlepší, a to od samého počátku těhotenství až po samotný porod. V dnešní době máme k dispozici mnoho možností a informací, které se nabízejí z různých zdrojů. Je zásadní, aby se budoucí maminka v této informační záplavě zorientovala a vybrala si pro své těhotenství a porod tu nejlepší možnou variantu, která bude nejvíce vyhovovat jejím potřebám a představám. V této cestě mohou pomoci porodní asistentky. Julie před rokem nastoupila na Gynekologicko-porodní kliniku Fakultní nemocnice Brno, kde si vybrala péči o rodičku na porodním sále. Jaké to bylo poprvé vést sama porod? A na co nebyla stoprocentně připravená? O své první zkušenosti v roli profesionální porodní asistentky se s námi podělí v novém dílu podcastu Deník porodní báby. Pojďme společně vyplavit hormony a povyprávět si o dojetí z každého narozeného miminka, o slzách radosti i obavách tatínků.

Největší pracoviště v České republice pro odběry krve a jejich složek je Transfúzní a tkáňového oddělení Fakultní nemocnice Brno. Toto oddělení nám přišla do 54. dílu podcastu STETOSKOP představit vedoucí lékařka Úseku dárců krve MUDr. Nikola Cíchová. Provede nás samotným procesem odběru, ale také odhalí, co se s krví děje poté, než se dostane k příjemci.

Mladá středoškolačka prezentovala svou SOČ na celosvětové soutěži v USA a teď je na výzkumné stáži v japonském OIST Okinawa Institute of Science and Technology. Takové příležitosti se zase tak často nestávájí. Jak začal příběh, že se Karolína objevila jako SOČkařka na našem Anatomickém ústavu? Přinášíme v 53. dílu podcastu STETOSKOP rozhovor s Karolínou, která se svou se prací se sžila tak dokonale, že jí přinesla obrovský, v ČR téměř nevídaný, úspěch. Jak zvládla maturitu jen pár dní poté, co se vrátila z Dallasu? Jak se těší do prváku na studium všeobecného lékařství?

Psychiatrické onemocnění bylo a pro některé ještě stále je velice stigmatizující. Psychicky nemocný člověk se nerad se svou diagnózou svěří, leckdy to tají i před vlastní rodinou. Doba se mění a s ní i předsudky o psychických nemocech. Vhled do problematiky psychické péče u nás, a to nejen v Brně, ale i v celé republice, přináší prof. MUDr. Tomáš Kašpárek, Ph.D., proděkan pro vědu, doktorské studium a organizační rozvoj LF MU, přednosta Psychiatrické kliniky FN B a LF MU, mimo jiné člen Vědecké rady Ministerstva zdravotnictví, místopředseda Národní rady pro duševní zdraví, prezident České neuropsychofarmakologické společnosti, poradce ministra zdravotnictví. A z čeho je prof. Kašpárek na nervy? Proč vyhrály Bohunice a ne Bohnice? A proč si vlastně vybral on sám psychiatrii? Na to Vám odpoví dnešní díl podcastu s prof. MUDr. Tomášem Kašpárkem, přednostou Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno.

Kůže, největší a nejvíce viditelný orgán lidského těla, si zaslouží svůj samostatný obor: dermatovenerologii. A právě v této oblasti vyniká jedinečný profesor MUDr. Vladimír Vašků, CSc., emeritní přednosta I. dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU, který má dermatovenerologii doslova pod kůží.

Naše doba je plná výzev a stresu, který může ovlivňovat naše zdraví i myšlení. Ale co když se podíváme na stres z jiného úhlu? Co když se zaměříme na extrémní formy stresu, které zasahují do lidského života za dramatických okolností jako je válečný konflikt? To je oblast, kterou zkoumá dnešní host našeho podcastu, profesor MUDr. Ivan Rektor, CSc., přední neurolog, který se specializuje na výzkum stresu a jeho dopadu na mozek. Profesor Rektor, původem ze slovenské Levoče, získal své vzdělání na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Již během svého studia projevoval zájem o neurologii a zkoumání mozkových procesů. Jeho první výzkum se zaměřil na vliv hudby na epilepsii, a to dokonce díky hloubkové mozkové stimulaci. Ale jeho zájem nezůstal pouze v oblasti neurologie. Profesor Rektor je také prvním "Čechoslovákem", který se stal členem prestižní Americké neurologické asociace. Jeho výzkum se postupně posunul směrem k extrémním formám stresu, konkrétně ke zkoumání lidí, kteří přežili holokaust a nyní se zaměřuje na ženy utíkající před válečným konfliktem z Ukrajiny. Výsledky jeho výzkumu jsou fascinující. Zjistil, jak se extrémní stres přenáší na další generace, a to jak u potomků přeživších holokaustu, tak u žen z Ukrajiny. Profesor Rektor a jeho tým dokázali prokázat, jaké změny se v mozku těchto lidí projevují a jak tyto zkušenosti ovlivňují jejich životy. Výzkum profesora Rektora není pouze teoretický. Jeho snahou je nalézt způsoby, jak tyto poznatky využít k terapeutickým a preventivním účelům. Jeho práce přináší nové poznatky do oblasti neurologie, ale také otevírá dveře k lepšímu porozumění lidskému mozku a jeho schopnosti adaptovat se na extrémní situace. Je nám ctí přivítat profesora MUDr. Ivana Rektora, CSc., v našem podcastu i s jeho velkou vášní pro výzkum. A rádi na něj prozradíme, že na LF MU pracuje neuvěřitelných 45 let.

Dnešního hosta jsme zastihli v Síni slávy, tedy alespoň pomyslně. Je to pár měsíců, co jí byl udělen titul „Osobnost české stomatologie“. Do Brna málem přijela na běžkách z rodného Podkrkonoší a zůstala mu věrna i po studiích. A věrna zůstala i své Alma mater, kde 57 let vychovává a předává své zkušenosti dalším generacím stomatologů. U mikrofonu Stetoskopu jsme jí popřáli i k jejímu životnímu jubileu. S paní prof. MUDr. Martinou Kukletovou, CSc. jsme zavzpomínali na její studijní i profesní začátky a dovolili jsme si srovnat výuku stomatologie let minulých a současnosti. A dopřáli jsme si vstoupit i na trošku tenký led a nakousli jsme téma nedostatku zubních lékařů. Paní profesorka Kukletová je velmi moudrá žena, která se neustále vzdělává. Je to takový zub moudrosti brněnské stomatologie, který na rozdíl od těch našich nebolí, ba naopak – přináší mnoho užitku. A takový zub moudrosti se netrhá.

Výběr profesního oboru ovlivnil zážitek z konce studií, kdy potkala na praxi malého chlapce s rakovinou, bohužel ve stádiu, kdy už lékařská věda byla bezmocná. Na Klinice dětské onkologie FN Brno a LF MU léčí děti všech věkových skupin, a to už přes 40 let. Svoje nadšení předává už dlouhá léta studentům Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a mnohé ovlivnila při výuce natolik, že si onkologii pro svůj profesní život vybrali také. Pojďme společně nahlédnout na dětskou onkologii z jiného úhlu. Říká se, že zdravý člověk má tisíc přání. Nemocný jen jedno. Náš host – paní MUDr. Viera Bajčiová, CSc. – má tu sílu a moc navracet svým pacientům těch 999 přání.

Téměř detektivní název nás přivede k fyzice a k našemu hostu, který strach z fyziky překonal až tak, že se mu stala celoživotní profesní náplní. Rád se studenty lékařské fakulty diskutuje a ukazuje jim, za čím vším stojí fyzika. Zkoušení bere jako osvěžení a často padá otázka: Proč se kouří z komínů? A my se ptali, proč se musí studenti LF učit fyziku a proč se z ní skládají přijímací zkoušky? A má ve své sbírce známek Modrého mauritia? A jak se vyvinou osudy postav z jeho sci-fi románu z D1? Proč není přítelem tzv. pavěd? V dnešním díle Stetoskopu padlo mnoho dalších otázek, na které trpělivě odpovídal prof. RNDr. Vojtěch Mornstein, CSc., přednosta Biofyzikálního ústavu LF MU ve výslužbě, milý skeptik uznávající Murphyho zákony.