Napoleon I. Bonaparte, voják, císař a geniální vojevůdce. Jeho spektakulární tažení (nejen) po Evropě, které vedly obrovské osobní ambice, měla rozsáhlý dopad na kontinent – a to nejen válečný, ale i politický a ekonomický. V čem se liší český a francouzský výklad bitvy u Slavkova? Je stále Korsičan Napoleon největším Francouzem? A proč jeho mírová dohoda s carem Alexandrem I. poprvé rozdělila Evropu na východ a západ? V novém díle podcastu Romancov & spol. rozebírá redaktorka Anita Haas Mejzrová s politickým geografem Michaelem Romancovem opomíjené kapitoly napoleonských válek, Napoleonovy novátorské strategie, napoleonské boje v Egyptě nebo letitou rivalitu Francouzů a Britů – tedy tygra a velryby.

Demografie je a bude velké téma. Kdy a kde přesně začaly počty obyvatel moderních států závratně růst? Proč to ovlivnilo a ovlivňuje rozložení moci ve světě? A jak souvisí demografie například s fenoménem arabského jara? O tom a mnohém dalším si v novém díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.

Jaký je svět Putinových stoupenců a propagandistů? Proč nás mají za pomýlené? A jakou zodpovědnost za nárůst Putinovy moci a bohatství jeho oligarchů nese Západ? Ve speciálním vydání podcastu Romancov a spol. debatují o otázkách Filipa Zajíčka reportérka Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov.

Kdo je teď v Rusku statečný? Proč jsou pro tamní historii i současnost tak důležité události z devadesátých let? A na který z rozhovorů, které Petra Procházková vybrala do své knihy Cesta Rusů k válce, vzpomíná nejčastěji? Ve speciálním vydání podcastu Romancov a spol. debatují o otázkách Filipa Zajíčka reportérka Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov.

Sport jednotlivé státy nesjednocuje ani nemá takovou sílu, aby zabránil válkám, ale s politikou tvoří spojené nádoby, říká politický geograf Michael Romancov. Proč sledovat olympijské hry v širším kontextu? Které země se jich historicky nesměly účastnit a proč? A jaké antické ideály odráží letošní hry v Paříži? Na proměnu role sportu v čase se v novém díle podcastu Romancov a spol. ptá redaktor Deníku N Tomáš Linhart.

Ve druhém dílu povídání o jednom z nejběžnějších řetězových e-mailů poslední doby se podíváme na roli USA ve světě na sklonku studené války a zejména po ní, ve světě, který si vydobyl přízvisko multipolární. Spojené státy vedly několik vojenských intervencí, které jsou dodnes terčem kritiky. Ta nejspornější kupodivu autora či autorku řetězového mailu o zlé Americe k zájmu prakticky nevybudila, shodli se novinář zabývající se vojenskými konflikty Jan Wirnitzer a politický geograf Michael Romancov.

Jedním z nejběžnějších řetězových e-mailů poslední doby je ten, v němž anonymní pisatel vyjmenovává všechny zločiny Ameriky v zahraniční politice. Respektive všechny činy, protože v jeho či jejích očích co čin, to zločin. Jak to ale s americkými intervencemi ve světě je doopravdy? O tom si v epizodě zaměřené na dobu studené války povídají Jan Wirnitzer a politický geograf Michael Romancov.

Americké volby jsou o tolik jiné, než jsou ty české. I proto v nich teď nakonec proti sobě mohou stát dva kandidáti, které většina voličů nechce. Kde se vzali delegáti, kteří v nich nakonec rozhodují, kdo jsou volitelé a proč se v USA stojí před volebními místnostmi fronty, v dalším díle podcastu Romancov & spol. vysvětluje politický geograf Michael Romancov. V tématu, které si vybrali posluchači, vysvětluje americké zpravodajce Deníku N Janě Ciglerové, jestli mohou demokraté čtyři měsíce před volbami vyměnit kandidáta, proč jsou některé státy volebně důležitější než jiné a jakou roli v konečném výsledku voleb hraje nakreslení volebních okrsků.

V prvním speciálním letním díle podcastu Romancov & spol. odpovídáme na náměty posluchačů. Tentokrát jsme se zaměřili na tematiku Čagotských ostrovů, které se nacházejí na strategickém místě v Indickém oceánu, patří Britům a leží na něm zásadní americká základna. Politický geograf Michael Romancov s redaktorkou Deníku N Anitou Haas Mejzrovou dále popisují problematiku zahraničních vojenských základen ve světě a to jak dnes, tak v minulosti. A dojde i na Džibutsko se základnami osmi zemí, Guantanámo a kaktusovou zeď, Sověty ve vojenských újezdech v ČSSR nebo radar v Brdech.

Versailleská smlouva měla před 105 lety přinést Evropě vytoužený mír a zabránit další válce, jež by byla podobně ničivá jako ta první světová. Paříž se tehdy v roce 1919 proměnila v místo, kde se bořila stará impéria, vytvářely nové státy a často se zakládalo podhoubí pro vznik nových problémů. Proč je tak těžké uzavřít skutečně trvalý mír? A nabízí jednání s tehdejším Německem nějaké poučení pro dnešní dobu? O tom a mnohém dalším si v novém díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.