„Kam na to prosimtě chodíš?” Optal se mě jednou poněkud zděšeně můj muž. Právě jsem mu nadšeně líčila, jak v budoucí dětské knize Čivavy z Ostravy budou malé čivavy nosit takový obleček a v postranních kapsách budou mít skládací žebříčky, aby mohly snadno vylézt na jezdící schody v obchodním domě. „Jak tě něco takového proboha může napadnout?” To kdybych věděla!