Po druhé světové válce měl nakročeno ke kariéře špičkového filmového architekta. Jenže přišel únor 1948 a se vším byl konec. Deset let se živil jako písmomalíř, aby se na začátku 60. let prosadil jako mezinárodně uznávaný knižní výtvarník: Rudolf Lukeš. V pořadu Portréty o něm hovoří Petr Slinták a Barbara Lukešová.