Živá a čistá příroda uprostřed Prahy? Možná se vám to zdá jako protimluv, ale není – pokud hledáte louky plné kvetoucích trav, pastviny s ovcemi, kozami a kravami, sady plné třešní, hrušní a jabloní, políčka plná bylin, čisté rybníky a pestré lesy, najdete je právě v našem hlavním městě.

Po stopách vlků se vypravil ekologický magazín Natura. Už proto, že se o ně při nedávných cestách v regionech zajímal i prezident Petr Pavel a vyzval k zajištění rovnováhy mezi zájmy chovatelů a počtem vlků. Po tom, jaká je budoucnost těchto velkých šelem v naší krajině, na Šumavě pátrala Markéta Ševčíková.

Greenwashing už pronikl do všech odvětví obchodu i průmyslu, a přestože by podle překladu mělo jít o „zelené vymývání mozků“, jde spíš o „lakování nazeleno“.

Liší se pohled veřejnosti na změny v životním prostředí i v závislosti na jejich věku? Setkávají se ekologové a ekoložky z Ekologického institutu Veronica s tím, že boj za lepší klima je záležitostí mladých? Co přivedlo absolventy pedagogiky nebo marketingové komunikace do neziskové organizace, která se věnuje mimo jiné klimatickému vzdělávání dospělých?

Strom toho umí mnoho: je domovem pro živočichy, působí jako protihluková bariéra, zvlhčuje vzduch, vyrovnává teplotní extrémy a působí i jako přirozený filtr škodlivých látek.

V Česku by už letos mohla vzniknout nová chráněná území – Soutok na jihu Moravy a také největší CHKO Krušné hory. Na globální i evropské úrovni vzniká legislativa, která se věnuje obnově člověkem poničené přírody. Je to cesta, jak zastavit rychlý úbytek živočišných a rostlinných druhů? Co jsou v současnosti zásadní kroky, které povedou k obnově biodiverzity? Jaká je praxe v Národním parku Šumava?

Nejcennějším historickým bohatstvím každého národa a každé země jsou památky a nedotčená příroda. Proto vyhlásil americký prezident Grant v roce 1872 Yellowstone jako první národní park na světě, proto se pak díky švédskému parlamentu objevilo v květnu 1909 prvních devět národních parků v Evropě.

Mezi typické atributy vánočních svátků patří od nepaměti ryba. Ryba jako křesťanský symbol, ryba jako postní jídlo, ryba a především kapr coby česká národní tradice. Jenže co o rybách vůbec víme?

Hlavní města ve většině zemí Evropy se pomalu stávají neobyvatelnými: potýkají se s narůstajícím prachem, hlukem a exhalacemi, v létě se kvůli přehřátým autům a spuštěným klimatizacím mění v rozžhavené tepelné ostrovy. Zlepšit podmínky k životu by mohly vzrostlé stromy, ale těch velkých a dospělých v metropolích ubývá.

Stromy ve městech vnímáme spíš jako dekorativní prvky, a přitom bychom se bez nich dnes neobešli. V létě ochlazují a zvlhčují rozpálené ulice, čistí vzduch a poskytují stín, v zimě se stávají bariérami proti větru a sněhu.