Překladatel a znalec literatury beat generation Josef Rauvolf rozlišuje autory, kteří ho oslovili v určitém období, třeba Karla Maye a Jaroslava Foglara, dnes už by je ale znovu asi nečetl. „Zatímco beatnici, nejen Jack Kerouac, ale také Allen Ginsberg, William Burroughs nebo Gregory Corso, mě provázejí celým životem. Stárnu s nimi,“ říká.

"Od teenagerského věku mě fascinovalo jeho myšlení o umění," říká Tomáš Glanc. Rusista přednášející na univerzitách ve švýcarském Curychu a Basileji je jedním z kurátorů nové výstavy Galerie hlavního města Prahy, která připomíná velkou osobnost českého umění 20. století Jindřicha Chalupeckého. Přehlídka nazvaná Světy Jindřicha Chalupeckého ve středu začala v pražské Městské knihovně, potrvá do 19. června. Připomíná nejen teoretika, kritika, kurátora a esejistu Chalupeckého, který žil v letech 1910 až 1990, obecněji poukazuje na roli teoretika umění nebo kurátora ve společnosti.

„Jsem Ruska a jsem proti válce na Ukrajině,“ napsala na svém facebookovém profilu výtvarnice a designérka Maria Makeeva. Stejný vzkaz umístila na tričko, které navrhla a přišla v něm také do nahrávacího studia. Pod mírovou holubicí je na tričku nápis Sláva Ukrajině!. "Co se děje, předčilo moje nejhorší představy, co by Putinův kabinet mohl udělat. Poslední dva týdny jsou jako zlý sen. Byla jsem z té situace natolik šokovaná, až jsem měla potřebu se vyjádřit i za cenu, že si někoho znepřátelím. Přišlo mi to jako akceptovatelná cena," popisuje svoji reakci na ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině.

Hosty podcastu Petra Viziny jsou básníci s ukrajinskými kořeny Kolja Ivaskiv a Marie Iljašenko. „Aniž bych si je idealizovala, Ukrajinci jsou semknutí a je z nich cítit klid. Svým obráncům v rozhlase říkají: ‚Děkujeme vám, koťátka‘,“ líčí Iljašenko. Říká se, že ve válce múzy mlčí. Války ale začínají slovy, a proto jsou necelý týden po zahájení ruské invaze na Ukrajinu hosty podcastu Na dotek básnířka a básník. Oba mluví dokonale česky a jedině snad jejich příjmení prozrazuje rodinné vazby na Ukrajinu.

Se spisovatelem a pedagogem Václavem Vokolkem o zázraku, který se "nehodil do krámu" úřadům, církvi, ani Boženě Němcové. "Fascinovalo mě, že ten příběh zničil holkám život," vypráví Václav Vokolek o událostech z poloviny 19. století, časů, kdy se třem dívkám v obci Mcely u Nymburka údajně opakovaně ukázala Matka Boží, rozmlouvala s nimi a zjevila jim tajemství. Zasutá historie s nešťastným koncem se stala centrálním motivem Vokolkova románu Krajiny zjevení, který nedávno vydalo Argo.

S architektkou Annou Švarc a kurátorkou Marií Foltýnovou o mozaikách za igelitem i diskusích o srpu a kladivu. Podzemní dráhu v hlavním městě čeká očistná kůra, která má jejím prostorám vrátit kultivovanost. Magistrát rovněž chystá nový orientační systém, jehož jednotné a přehledné značení se bude týkat také metra, v němž se má ke slovu napříště dostat častěji i současné umění. Zárodkem časů, které mají nejvytíženější prostředek pražské hromadné dopravy pozvednout, je výstava nazvaná příznačně Minulá budoucnost. K vidění je ve znovuotevřeném vestibulu stanice Anděl - Na Knížecí.

Se spisovatelkou Irenou Douskovou o dětství v husitském kostele, "plnotučných" Židech, zbožštění prezidenta i oblíbeném žánru tragikomedie. "Že se v souvislosti s mým jménem vždy zmiňuje Hrdý Budžes, mě neštve. Je přece spousta spisovatelů, u kterých se nezmiňuje vůbec nic, tohle je pořád lepší," konstatuje prozaička a scenáristka, již proslavil tento román, později divadelní hra a nakonec také film z roku 2003 o životě v husákovském Československu.

S britským violoncellistou Sheku Kanneh-Masonem o trémě před dvěma miliardami diváků při svatbě Harryho s Meghan i o změně, které by se už klasičtí hudebníci neměli vyhýbat.

S britským violoncellistou Sheku Kanneh-Masonem o trémě před dvěma miliardami diváků při svatbě Harryho s Meghan i o změně, které by se už klasičtí hudebníci neměli vyhýbat. Elgarovým koncertem se měl na sklonku ledna pražským posluchačům poprvé představit dvaadvacetiletý britský violoncellista Sheku Kanneh-Mason, držitel prestižního ocenění BBC Young Musician. Jeho plánované vystoupení s Českou filharmonií však zhatila covidová epidemie, která zasáhla orchestr. Podcast Na dotek tedy s vyhledávaným cellistou nabízí alespoň rozhovor pořízený krátce poté, co přiletěl do Prahy. Jeho odpovědi pomáhají pochopit, jak výraznou proměnou prochází vnímání vážné hudby v multikulturní britské společnosti dnešních dnů.

S překladatelkou Michalou Markovou o "pornu" na stanici Český rozhlas Vltava i znejistění čtenáře, zda stojí na správné straně dějin, když je popisuje Hilary Mantelová. "Vzpomínám si přesně, jak mi před dvanácti lety volali z nakladatelství Argo, že pro mě mají tlustý historický román. Napadlo mě, že se snad zbláznili," vzpomíná Michala Marková, renomovaná překladatelka z francouzštiny a angličtiny. "Jenomže jeho autorka Hilary Mantelová dokáže i pouhé čekání oživit tak, že my čtenáři dychtíme vědět, co bude dál," vysvětluje, proč na zakázku nakonec kývla.