Poslechněte si kázání Františka Brücknera z druhé adventní neděle roku 2023. František mluvil o Smyslu Vánoc. Může nás Vánoční příběh o narození dítěte v Betlémě ještě nějak oslovit? Jan 1:9-14 (CEP) "Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo do světa. Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal. Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali. Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi. Ti se nenarodili, jen jako se rodí lidé, jako děti pozemských otců, nýbrž se narodili z Boha. A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy." Jan 3:16 (CEP) "Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný."

Poslechněte si kázání Bedřicha Smoly z první adventní neděle roku 2023. Řeč byla o žalmu 40, který na první pohled nemá s adventem mnoho společného. Nicméně, Bedřich mluvil o očekáváních-téma společné pro advent i čtyřicátý žalm. V podcastu zmiňuje Bedřich v čase asi 2:30 píseň od kapely U2. Vystřihli jsme ji ze záznamu s ohledem na autorská práva. Píseň si můžete poslechnout ⁠zde⁠ (v čase 4:49-7:06). Žalm 40:1-12 (B21) "Pro předního zpěváka. Žalm Davidův. Na Hospodina jsem čekal toužebně a on se naklonil a uslyšel můj křik. Z vlhké jámy vytáhl mě, z kalné bažiny, mé nohy postavil na pevné skále, mé kroky upevnil. Do úst mi vložil novou píseň, chvalozpěv Bohu našemu; mnozí to spatří a budou ho mít v úctě, na Hospodina se spolehnou. Blaze člověku, který v Hospodina skládá naději, který se neobrací k pyšným ani k těm, kdo se řídí lží. Kolik jen, Hospodine Bože můj, kolik jen činíš zázraků! V úmyslech, které o nás máš, se tobě nikdo nerovná! Chtěl bych je vypovědět, o nich promluvit, je jich však víc, než dá se vypočíst! Oběti a dary sis neoblíbil, ale uši jsi mi otevřel: Nechtěl jsi oběti za hřích ani zápaly! Tehdy jsem řekl: „Hle, přicházím, jako je o mně v Knize napsáno. Mou radostí je konat vůli tvou, tvůj Zákon, Bože můj, v nitru nosím si.“ Ve velikém shromáždění jsem spravedlnost zvěstoval, své rty jsem nezdržoval, to víš, Hospodine, sám. Tvoji spravedlnost v srdci neskryl jsem, o tvé věrnosti jsem mluvil a o spáse, před velikým shromážděním jsem tvou lásku a věrnost netajil. Své slitování, Hospodine, mi prosím neodpírej; kéž láska a pravda tvá vždycky nade mnou drží stráž!

Poslechněte si další kázání Bedřicha Smoly na příběh krále Davida. Tentokrát je řeč o Davidovu synu Abšalomovi. Jaký konflikt vznikl mezi ním a králem Davidem? Bedřich mluví o tom, že naše rozhodnutí mají různé důsledky, které musíme nést. Jak máme přistupovat k lidem, které si v životě nesou negativní důsledky a zároveň si za to mohou sami? 2. Samuelova 12:10-11 (B21) "Proto, že jsi mnou pohrdl (říká Bůh Davidovi) a vzal sis za ženu manželku Uriáše Chetejského, se od tvého domu od nynějška nikdy neodvrátí meč. Tak praví Hospodin: Hle, vzbudím proti tobě zlo z tvého vlastního domu." 2. Samuelova 13.-18. kapitola Příběh Davida a Abšaloma je zaznamenaný v uvedených kapitolách. Celý text se nám do popisku nevejde, můžete si příběh přečíst ve své Bibli/online.

V šestém dílu série kázání z knihy Nehemjáš Václav Kadlec mluví o Duchu Svatém. Jak Duch Svatý (ne)působí v našich životech? Jak jej chápat? Poslechněte si poslední kázání na našem podcastu. Nehemjáš 3:15 CEP „Studničnou bránu opravoval Kol-chozův syn Šalúm, správce obvodu Mispy; ten ji vystavěl, zastřešil a vsadil vrata se zámky a závorami; opravil také hradbu při vodojemu u královské zahrady až po schody vedoucí dolů z Města Davidova.“ Jan 4:1-15 CEP "Když se Pán dověděl, že farizeové uslyšeli, jak on získává a křtí více učedníků než Jan – ač Ježíš sám nekřtil, nýbrž jeho učedníci – opustil Judsko a odešel opět do Galileje. Musel však projít Samařskem. Na té cestě přišel k samařskému městu jménem Sychar, v blízkosti pole, jež dal Jákob svému synu Josefovi; tam byla Jákobova studna. Ježíš, unaven cestou, usedl u té studny. Bylo kolem poledne. Tu přichází samařská žena, aby načerpala vody. Ježíš jí řekne: „Dej mi napít!“ Jeho učedníci odešli předtím do města, aby nakoupili něco k jídlu. Samařská žena mu odpoví: „Jak ty jako Žid můžeš chtít ode mne, Samařanky, abych ti dala napít?“ Židé se totiž se Samařany nestýkají. Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala, co dává Bůh, a věděla, kdo ti říká, abys mu dala napít, požádala bys ty jeho, a on by ti dal vodu živou. Žena mu řekla: „Pane, ani vědro nemáš a studna je hluboká; kde tedy vezmeš tu živou vodu? Jsi snad větší než náš praotec Jákob, který nám tuto studnu dal? Sám z ní pil, stejně jako jeho synové i jeho stáda.“ Ježíš jí odpověděl: „Každý, kdo pije tuto vodu, bude mít opět žízeň. Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. Voda, kterou mu dám, stane se v něm pramenem, vyvěrajícím k životu věčnému.“ Ta žena mu řekla: „Pane, dej mi té vody, abych už nežíznila a nemusela už sem chodit pro vodu.“

Další pokračování ze série o králi Davidovi. Tentokrát o jeho souboji s Goliášem – příběh všem tak notoricky známý a přímočarý, že se o něm jenom málokdy káže. Může nám ještě něco nového nabídnout? Tak určitě... Poslechněte si kázání Františka Brücknera. 1. Samuelova 18:1-53 (CEP) "Pelištejci shromáždili své šiky k bitvě. Shromáždili se do Sóka, jež patří Judovi, a utábořili se mezi Sókem a Azekou v Efes-damímu. Také Saul a izraelští muži se shromáždili, utábořili se v dolině Posvátného stromu a seřadili se k bitvě proti Pelištejcům. Na hoře z jedné strany stáli Pelištejci, na hoře z druhé strany stál Izrael a mezi nimi bylo údolí. I vycházíval z pelištejských šiků soubojový zápasník jménem Goliáš z Gatu, vysoký šest loket a jednu píď. Na hlavě měl bronzovou přilbu a byl oděn do šupinatého pancíře; váha pancíře byla pět tisíc šekelů bronzu. Na nohou měl bronzové holenice a na ramenou bronzový oštěp. Násada jeho kopí byla jako tkalcovské vratidlo a hrot jeho kopí vážil šest set šekelů železa. Před ním chodíval štítonoš. Goliáš stával a volal na izraelské řady. Říkal jim: „Proč vycházíte a řadíte se k bitvě? Což nejsem já Pelištejec a vy služebníci Saulovi? Vyberte si někoho, ať ke mně sestoupí. Když mě v boji přemůže a zabije mě, budeme vašimi otroky. Avšak jestliže já přemohu jeho a zabiji ho, budete vy našimi otroky a budete nám sloužit.“ A Pelištejec dodával: „Dneska jsem potupil izraelské řady. Vydejte mi někoho a budeme spolu bojovat.“ Kdykoli Saul a celý Izrael slyšeli tato Pelištejcova slova, děsili se a velice se báli. David odešel od Saula a vrátil se, aby pásl stádo svého otce v Betlémě. A Pelištejec se předváděl za časného jitra i navečer a stavěl se na odiv po čtyřicet dní. Jišaj vybídl svého syna Davida: „Vezmi pro své bratry éfu praženého zrní a těchto deset chlebů a běž do tábora za svými bratry. Bojují se Saulem a všemi izraelskými muži proti Pelištejcům v dolině Posvátného stromu.“ Za časného jitra přenechal David stádo hlídači, naložil si všechno a šel, jak mu Jišaj přikázal. Když přicházel k ležení, vojsko vycházelo, řadilo se a vydávalo válečný pokřik. Izrael i Pelištejci se seřadili, řada proti řadě. David složil své zásoby u strážného nad zásobami a běžel k bojové řadě. Přišel a popřál svým bratrům pokoj. Ještě s nimi mluvil, když tu z řad Pelištejců vystoupil soubojový zápasník jménem Goliáš, Pelištejec z Gatu, a mluvil táž slova jako dříve. David je slyšel. Všichni izraelští muži, sotvaže toho muže uviděli, dali se před ním na útěk a velmi se báli. A nějaký Izraelec řekl: „Viděli jste toho muže, co vystoupil? Vystupuje, aby tupil Izraele. Avšak toho, kdo ho zabije, zahrne král velikým bohatstvím, dá mu svou dceru a jeho rod učiní v Izraeli svobodným.“32 David předstoupil před Saula a řekl mu: „Člověk nesmí klesat na mysli. Tvůj služebník půjde s tím Pelištejcem bojovat.“ Saul Davidovi odvětil: „Nemůžeš jít proti tomu Pelištejci a bojovat s ním. Jsi přece mladíček, kdežto on je bojovník od mládí.“ David řekl Saulovi: „Tvůj služebník byl pastýřem ovcí svého otce. Když přišel lev anebo medvěd, aby odnesl ze stáda ovci, hnal jsem se za ním a bil jsem ho a vyrval mu ji z tlamy. Když se proti mně postavil, chytil jsem ho za dolní čelist a bil jsem ho, až jsem ho usmrtil. Tvůj služebník ubil jak lva, tak medvěda. A tomu neobřezanému Pelištejci se povede jako jednomu z nich, protože potupil řady živého Boha.“ Poté Saul oblékl Davida do svého odění, na hlavu mu dal bronzovou přilbu a oblékl ho do pancíře. Na jeho odění si David připásal jeho meč a pokusil se chodit, ale nebyl na to zvyklý. David tedy Saulovi řekl: „Nemohu v tom chodit, nejsem zvyklý.“ A svlékl to ze sebe. Vzal si do ruky svou hůl, z potoka vybral pět oblázků, vložil je do své pastýřské torby, do brašny, a s prakem v ruce postupoval proti Pelištejci. Pelištejec se k Davidovi pomalu přibližoval a před ním jeho štítonoš...." ... Do popisu podcastu se bohužel nevejde celý text. Přečtěte si celý příběh v 1. Samuelově 17: 1-53.

Kde je Bůh když ho zrovna potřebujeme? Poslechněte si kázání Jany Dvořáčkové s názvem “Co na to Bůh?". Exodus 1:10-22 (B21) "Pojďme si rozmyslet, co s nimi, aby se nerozmnožili ještě více! Kdyby vypukla válka, mohli by se přidat k našim nepřátelům a odejít ze země!“ Ustanovili tedy nad nimi dozorce, aby je utiskovali robotou, a izraelský lid pro faraona vystavěl zásobovací města Pitom a Rameses. Čím více jej však utiskovali, tím více rostl a tím více se rozmáhal. Egypťany jímala z Izraelitů hrůza, a tak je začali nemilosrdně zotročovat. Ztrpčovali jim život těžkou dřinou s hliněnými cihlami i všemožnou dřinou na poli. Do vší té dřiny je nemilosrdně nutili. Egyptský král tehdy řekl hebrejským porodním bábám (z nichž jedna se jmenovala Šifra a druhá Pua): „Až budete Hebrejkám pomáhat při porodu, dávejte pozor, jakého jsou pohlaví: když to bude syn, zabijte ho, když to bude dcera, nechte ji žít.“ Ty porodní báby se ale bály Boha, a tak nejednaly, jak jim řekl egyptský král, a nechávaly chlapce naživu. Egyptský král si ty porodní báby dal předvolat. „Co to provádíte?“ láteřil. „Necháváte chlapce naživu!“ Porodní báby faraonovi odpověděly: „Hebrejky nejsou jako egyptské ženy – kypí životem! Než k nim porodní bába dorazí, už mají po porodu.“ Bůh pak ty porodní báby odměnil a lid se množil a velmi se rozmáhal. A že se ty porodní báby bály Boha, dal jim rodiny. Farao nakonec přikázal všemu svému lidu: „Každého syna, který se Hebrejům narodí, hoďte do Nilu; každou dceru můžete nechat žít!“ Exodus 5:4-9 (B21) "Egyptský král ale vykřikl: „Mojžíši a Árone, proč odvádíte lid od práce? Zpátky k vašim robotám!“ Farao pokračoval: „Jen se podívejte, jak se ta cháska v zemi rozmnožila – a vy je chcete zdržovat od roboty?!“ Ještě týž den farao přikázal biřicům a dozorcům lidu: „Nedávejte už jim k výrobě cihel slámu jako dosud. Ať si ji jdou sbírat sami! Požadujte ale od nich stejné množství cihel, jako vyráběli dosud. Nic jim neslevujte, vždyť zahálejí. To proto vykřikují: ‚Pojďme obětovat našemu Bohu!‘ Zavalte ty mužské dřinou, ať mají co dělat a přestanou poslouchat báchorky!“ Exodus 14:13 (B21) "Mojžíš lidu odpověděl: „Nebojte se! Zůstaňte stát a dívejte se, jak vás dnes Hospodin zachrání.” Exodus 15:14-16 (B21) "Národy roztřesou se, až to uslyší, filištínský lid úzkost zachvátí. Tehdy se zhrozí kmeny edomské, moábských siláků se zmocní děs, všichni obyvatelé Kanaánu už se potácí! Hrůza a strach je přepadne, pro velikost paže tvé zmlknou jak kámen, než přejde tvůj lid, Hospodine, než přejde lid, jejž sis vytvořil."

Jonáš dostal nadmíru těžký úkol a utekl od Boha. Co se muselo změnit v jeho životě, aby se dokázal vrátit ? Přestože byl prorok a znal Zákon, jakou měl o Bohu falešnou představu? V čem jsme Jonášovi podobní? Poslechněte si kázání Josefa Horského. Jonáš 1:14-16 (SNC) "Námořníci nakonec zoufale zvolali k Hospodinu: „Ach Hospodine, nezatracuj nás za smrt tohoto člověka. Neobviňuj nás z toho, že jsme ho zabili, protože celé to neštěstí nás potkalo z tvé vůle.“ Po těchto slovech se chopili Jonáše a sotva ho svrhli přes palubu, moře se utišilo. Všechny námořníky to natolik vyděsilo, že předložili Hospodinu oběť na usmířenou a přísahali mu svou věrnost." Jonáš 2:1-10 (SNC) "Hospodin poslal k Jonášovi velkou rybu, aby ho zachránil. Ryba ho spolkla a Jonáš strávil v jejich útrobách tři dny a tři noci. Když byl Jonáš v břiše ryby modlil se takto k Bohu: Na pokraji smrti jsem k tobě volal o pomoc, Hospodine, a tys můj úzkostný křik zaslechl a vyslyšel jsi mne. Nechal jsi mne padnout do hlubin moře, kde mne uchvátili mocné proudy a přikrylo zpěněné vlnobití. Myslel jsem, že jsi mne navěky zatratil, nadobro jsem pozbyl naději, že znovu uzřím tvůj chrám. Voda v hlubinách mne obklopila ze všech stran a chaluhy mi ovinuly hlavu. Klesal jsem na dno až k úpatí hor a tam jsem byl navždycky pohřben. Tys mne však, Hospodine, z tohoto hrobu vytrhl. Když jsem ztratil veškerou naději, upnul jsem svou mysl k tobě, Hospodine, a mé prosby pronikly až do tvého svatého chrámu. Lidé, kteří se spoléhají na falešné Bohy, se připravují o tvou laskavost a slitování. Já ti však s děkovnou písní na rtech přinesu svou oběť a splním, co jsem přísahal. Vždyť ty jediný můžeš člověka zachránit… Ryba pak na Hospodinův příkaz vyvrhla Jonáše na pevninu."

Bohabojná Marta, punkerka Marie a novozákonní sociální revoluce. Patří ženy do kuchyně, na kazatelnu nebo do Bílého domu? Poslechněte si kázání Kláry Helánové. Lukáš 10:38-42 (B21) "Cestou přišel do jedné vesnice, kde ho k sobě přijala jistá žena jménem Marta. Její sestra Marie se posadila k Pánovým nohám a poslouchala jeho slova. Marta však byla zaneprázdněna spoustou práce. Nakonec za ním přišla a řekla: „Pane, tebe nezajímá, že má sestra nechala všechnu práci na mně? Řekni jí přece, ať mi pomůže!“ Pán jí odpověděl: „Marto, Marto, staráš se a trápíš se mnoha věcmi. Jen jedno je však potřeba. Marie si vybrala správně a to jí nikdo nevezme.“

Král David je jednou z nejvýznamnější postav Starého zákona. Velmi často je považovaný v křesťanských kruzích za velkého hrdinu. Ale jaký byl jeho život doopravdy? Poslechněte si úvodní kázání o příběhu Krále Davida od Bedřicha Smoly. 1. Sam 8:4-9 (B21) Všichni stařešinové Izraele se tehdy sešli a vydali se za Samuelem do Rámy. „Pohleď,“ řekli mu, „ty už jsi starý a tví synové nechodí po tvých cestách. Raději nám tedy ustanov krále, ať nás vede – tak je to přece u všech národů.“ Když ale řekli: „Dej nám krále, ať nás vede,“ Samuelovi se to nelíbilo. Modlil se proto k Hospodinu a Hospodin Samuelovi řekl: „Poslechni hlas lidu ve všem, co ti říkají. Nepohrdli přece tebou, ale mnou, abych nebyl jejich králem. Přesně jako se chovali ode dne, kdy jsem je vyvedl z Egypta, až dodnes – když mě opouštěli a sloužili cizím bohům – tak se zachovali i k tobě. Proto je teď poslechni. Důrazně je ale varuj a vylož jim, jakým způsobem nad nimi bude král vládnout.“? 1. Sam 9:1-2 (B21) Byl jeden muž z Benjamína, jmenoval se Kíš. Byl to mezi Benjamínci vynikající muž. Ten měl syna jménem Saul, mládence tak pěkného, že mezi syny Izraele nebylo pěknějšího. O hlavu převyšoval všechny ostatní. 1. Sam 16:1-13 (B21) Hospodin řekl Samuelovi: „Jak dlouho budeš truchlit nad Saulem? Já jsem ho přece jako krále nad Izraelem odmítl. Naplň si roh olejem a jdi. Posílám tě k Jišajovi Betlémskému, neboť jsem si jednoho z jeho synů vybral za krále.“ „Jak bych mohl jít?“ namítl Samuel. „Až se to dozví Saul, zabije mě.“ Hospodin mu odpověděl: „Vezmeš s sebou jalovici a řekneš: ‚Přišel jsem obětovat Hospodinu.‘ Jišaje pozveš k oběti a já ti ukážu, co máš dělat. Pomažeš mi toho, o kterém ti řeknu.“ Samuel tedy udělal, jak mu Hospodin řekl. Když přišel do Betléma, stařešinové města se vylekali a vyšli mu naproti s otázkou: „Přinášíš pokoj?“ „Ano, pokoj,“ odpověděl. „Přišel jsem obětovat Hospodinu. Posvěťte se a přijďte za mnou k oběti.“ Také Jišaje a jeho syny posvětil a pozval je k oběti. Když přišli, uviděl Eliaba a řekl si: „To jistě bude Hospodinův pomazaný.“ Hospodin ale Samuelovi řekl: „Nevšímej si jeho zevnějšku ani jeho výšky, protože jsem ho odmítl. Hospodinův pohled je jiný než lidský. Člověk se dívá na zevnějšek, Hospodin se dívá na srdce.“ Jišaj pak zavolal Abinadaba a přivedl ho před Samuele. On ale řekl: „Ani jeho si Hospodin nevybral.“ Potom Jišaj přivedl Šamu. On ale řekl: „Ani jeho si Hospodin nevybral.“ Tak přivedl Jišaj před Samuele sedm svých synů, ale Samuel řekl Jišajovi: „Hospodin si nikoho z nich nevybral.“ Samuel se pak Jišaje zeptal: „To už jsou všichni tvoji chlapci?“ „Ještě zbývá nejmladší,“ odpověděl Jišaj. „Pase někde ovce.“ „Pošli pro něj a přiveď ho!“ řekl mu Samuel. „Nebudeme pokračovat, dokud sem nepřijde.“ A tak pro něj poslal a přivedl ho. Byl to zrzek s krásnýma očima a pěkně urostlý. „To je on,“ řekl Hospodin. „Vstaň a pomaž ho.“ Samuel tedy vzal roh s olejem a uprostřed jeho bratrů ho pomazal. Od toho dne se Davida zmocnil Duch Hospodinův. Samuel pak vstal a odešel do Rámy.

Jak se zachovat ve vztahu k Bohu, když se nám dějí zlé věci? Poslechněte si kázání, které připravil Honza Panovský. Job 2:9 (B21) "Ještě se držíš té své bezúhonnosti? Zlořeč Bohu a zemři! Job 2:10 (B21) "Budeme snad od Boha přijímat jen dobré, a zlé ne?" Job 3:3-26 (B21)-úryvky "Zahynout měl den, kdy jsem se narodil, i noc, kdy řekli: Chlapce jsme počali! Ach ta noc – kéž byla neplodná, radostný výkřik poznat neměla! Své lůno přede mnou měla uzavřít, mé oči ušetřit všeho trápení. Proč jsem už v lůnu nezhynul? Proč jsem nezemřel při porodu? Proč tu byl klín, jenž mě přitulil? Proč prsy, z nichž jsem pil? Proč jsem jak potrat nebyl zahrabán, jako nemluvně, jež světlo nevídá? K čemu je dáno světlo ubohým a život zatrpklým; těm, kteří na smrt marně čekají, ač ji hledají víc než poklady. Mým denním chlebem je teď jen sténání, můj nářek proudí jako potoky. Stalo se mi to, čeho jsem se bál, potkalo mě to, z čeho jsem měl strach! Nemám pokoj, nemám klid, nemám odpočinutí. Přišlo trápení." Job 32:6-10 (B21) "Já jsem jen mladík a vy jste kmeti, proto jsem byl dosud nesmělý, bál jsem se říci vám své mínění. Říkal jsem si: Ať mluví starší, dříve narození ať učí moudrosti. Vše ale na duchu v člověku záleží, dech Všemohoucího dává chápání. Dříve narození nejsou vždycky moudřejší, starší nemusejí mít nejlepší úsudky. A proto říkám: Naslouchejte mi, teď zas já vyslovím své mínění." Efezským 5:20 (B21) "Vždycky za všechno děkujte Bohu a Otci ve jménu našeho Pána Ježíše Krista" 1. Tesalonickým 5:18 (B21) "Za všech okolností buďte vděční, neboť to je Boží vůle pro vás v Kristu Ježíši"