Od 10. ledna startuje na Radiu Wave podcast Lit, který můžete poslouchat každou středu. V moderaci se budou střídat Eva Soukeníková s Janem Dlouhým. Povídat si budou se svými hosty a hostkami o tom, co právě čtou a proč.

Pořad Liberatura se loučí. Nachystali jsme si ale ještě poslední dávku otázek a trochu knižních tipů. Dokonce jsme zpovídali hosta! Jenomže jím nebyl žádný spisovatel ani literární expert, ale chaotický moderátor Jonáš. Kterou knihu nejraději čte doma dětem? U kterého románu naposledy brečel? A kdo z posluchačů, kteří posílali otázky, vyhrál obří knižní balíček? Na to se Jonáše ptala Hana Řičicová.

„Celý je to guláš,“ říká o uplynulém roce básník a publicista Ondřej Lipár. Literatura dostala za dva roky pandemie docela zabrat. Ubyly akce, skončil festival Tabook, knihy se zpozdily kvůli nedostatku papíru – a spisovatelům došla inspirace. Hlavně česká próza jako by se motala v bludném kruhu. A co nás v literatuře 2021 bavilo? Poslechněte si speciální bilanci Liberatury s Ondřejem Lipárem, Bárou Votavovou, Hanou Řičicovou a Jonášem Zbořilem.

Hrdinou nového románu Jaroslava Rudiše je devětadevadesátiletý důchodce Winterberg, člověk starý skoro jako Československo. Měl se naposledy rozloučit se světem a pokojně odejít na onen svět. Místo toho vyráží na monumentální roadmovie, akorát místo kabrioletu cestuje v evropských lokálkách a rychlících. Proč je Rudiš posedlý historií?

„Nebojím se, že se budu opakovat, protože to, co píšu, nemá vyhovět nárokům literatury, ale nárokům nezbytnosti, naléhavosti, ohně,“ píše spisovatel Édouard Louis v knize Kdo zabil mého otce. Louis před několika lety vyvolal literární senzaci svou knihou Skoncovat s Eddym B., ve které líčil vyrůstání na nejchudší periferii Francie. Teď se do světa své první knihy vrací. Neřekl totiž všechno.

„Čekání na zvracení bylo devět kruhů pekla,“ píše Taťána Rubášová. Její kniha Klid a úsměv je útlá, ale má říz. Otevřeně se v ní mluví o tom, že rodičovství vážně není procházka růžovým sadem. Japonka Mieko Kawakami zase v románu Prsa a vajíčka popisuje strastiplnou cestu za umělým oplodněním. Proč je důležité, že obě knihy vznikly v online prostředí, a čím osvobozují své čtenáře? To jsme probírali se spisovatelkou Terezou Semotamovou.

V literatuře se rozmohl malý nešvar: říká se mu autofikce. Nový literární trend fandí knihám, jejichž subjektem se stává sám autor. Jan Němec, Karl Ove Knausgård nebo Patricia Lockwood, proč se rozhodli psát sami o sobě? Kdy jde o narcistické zpovědi a kdy o způsob, jak o světě psát věrohodněji? To jsme zjišťovali se spisovatelem a básníkem Markem Torčíkem a publicistou a spolupracovníkem Radia Wave Ondřejem Trhoněm.

Nejdůležitější sci-fi historie se prý konečně dočkalo důstojné adaptace v podání režiséra Denise Villeneuva (Blade Runner 2049, Příchozí, Sicario). Jaký příběh ale vlastně vypráví knižní předloha, které dal vzniknout celkem nevinný průzkum pouštních dun a kterou se uvolil vytisknout až vydavatel automobilových manuálů? To jsme v Liberatuře probírali s publicistou a odborníkem na všechno divné Antonínem Tesařem.

Nejslavnější spisovatelka generace mileniálů vydává svůj třetí román Beautiful World, Where Are You. Opět v něm řeší mezilidské vztahy, třídní rozdíly, klimatickou krizi, prostě témata, která zajímají většinu jejích čtenářů. Je to potřetí nuda, nebo se naopak Rooney povedlo napsat svou nejlepší knihu? Je psaní irské autorky přesné nebo plytké? To jsme řešili s Hanou Řičicovou v Liberatuře.

„Strašně rád bych žil na okraji tohohle všeho,“ říká Tim Postovit, básník, který ve své sbírce Motýlí pavilon skáče z kontinentu na kontinent a řeší svobodu i klimatickou krizi. V jeho básních často poletují motýli, symbol osvobození, ale i zániku. Kde vidí Tim naději dnešního světa a proč směřujeme k významové vyprázdněnosti? To jsme řešili v rozhovoru nejen o sbírce Motýlí pavilon.