V indickém státě Tamil Nadu se uskutečnil výzkum, který má přispět k lepší informovanosti o možnostech prevence před uštknutím hady. Studie se zúčastnilo 535 lidí z vesnických komunit. Většina z nich hledá způsob, jak se útokům hadů bránit, ale jako prevenci používají neúčinné, někdy i pochybné postupy.

Tak trochu „náš“ anatomicky moderní člověk doputoval do střední Evropy přinejmenším před 47–45 tisíci lety. Potvrdily to výzkumy ze známé archeologické lokality v Durynsku. Geneticky byla tamní populace blízce příbuzná ženě, jejíž stejně stará lebka se našla v jeskyni Zlatý kůň u Koněprus.

Španělským vědcům se podařilo zjistit, jak se v lidských buňkách tvoří takzvané mikrotubuly. Po jejich povrchu se dopravují látky na delší vzdálenosti, a to je důležité zvláště pro činnost mozku.

Britští vědci vyčíslili, jaký vliv má na přírodu obchod s rybami a dalšími mořskými živočichy pro akvária. Roční výtěžek z prodejů činí 2,15 miliard dolarů. Údaje badatelé sbírali ve snaze přispět k větší udržitelnosti obchodu s mořskými druhy.

Vědci z Lausanne a Würzburgu popsali, jak jeden druh mravenců z Afriky dokáže léčit záněty s pomocí hojivých látek ze žlázy na hrudi. Ke zranění dochází při lovu termitů.

Ptáci se nerodí s tím, zda budou mít experimentátorskou nebo konzervativnější povahu. Na jespácích rezavých u pobřeží Německa vědci ověřili, že více či méně odvážnému přístupu se učí postupně.

Bakterie z biologického odpadu mikrobiologové naučili produkovat celulózu. Z ní nechali vyrobit oblečení, třeba bundy nebo kabelky. Na širší uplatnění ve výrobě textilu to ale zatím nevypadá. Postup od vývoje k výrobě ve velkém by se protáhl třeba na 15 let.

Samci a samice řady živočichů reagují mnohdy odlišně na klimatickou změnu. V severských oblastech například taje věčně zmrzlá půda, a když se ochladí, polární sobi nemůžou k potravě. Samice pak migrují na sever, kde je ale víc predátorů.

Když naši pravěcí předci a příbuzní začali konzumovat kvasící stravu, zejména ovoce, přispělo to zřejmě ke zmenšování jejich střev a zvětšování mozků. Lidská trávicí soustava je dnes o 60 procent menší než trávicí soustavy ostatních primátů, mikrobiom máme méně bohatý než lidoopi, zato mozek třikrát větší.

Někteří plazi nebo obojživelníci nestárnou tak rychle jako lidé, myši nebo žirafy. Vědci zkoumali, jak k tomu mohla přispět éra, kdy prapředky savců ohrožovali dinosauři.