Když mi bylo sedm, poprvé v životě jsem dostala šanci pomoct úplně cizímu člověku. Od ulice, kde byla škola, vedly k našemu baráku dlouhé schody. U jejich úpatí stál pán s nákupní taškou a volal na mě: „Holčičko, pomoz mi! Nemůžu tuhle tašku unést. Pomoz mi ji vynést nahoru.“