Dříve bylo spolubydlení vnímané jako přechodná fáze během studia na vysoké škole, dnes už to neplatí. A má to několik důvodů. O nich mluví v podcastu Generační konflikt spoluzakladatel platformy Spolubidlo jednadvacetiletý Richard Kozák. Jeho aplikace pomáhá lidem, především studentům, najít spolubydlení.„Těch situací je spoustu. Někdo rád cestuje a nechce se vázat, tak jde do spolubydlení na pár měsíců a pak zase půjde jinam, tentokrát třeba do Vietnamu,“ říká Kozák. Nejčastějším důvodem ale bývají finance. Třicátníci však podle něj naráží na realitním trhu na problém svého věku. Proč?

Pro čerstvé absolventy bylo vždy náročné si najít první práci. Podle expertů se ale nyní doba, po kterou se nejmladší pokouší najít první uplatnění po škole, stále více prodlužuje. A existuje pro ně i pojem – NEET (not in employment, education or training) –, který označuje lidi, kteří už nestudují, nemají ale ještě práci a ani nechodí na stáže.Výrazně větší problém pak mají u nás mladé ženy než mladí muži. Opravdu nechtějí firmy zaměstnávat budoucí matky? Pořád se na pohovorech vyskytuje otázka, jestli plánuje mít žena děti? Může se něco změnit s generační obměnou matek? Odpovědět na tyto otázky nám přišla do podcastu Generační konflikt Kristýna Cejnarová, zakladatelka platformy Mumdoo, která propojuje firmy s matkami malých dětí.

Všichni mluví o konfliktu generace Z a generace boomerů. Ale co ti, kdo jsou mezi nimi? Tedy čtyřicátníci, kteří trochu rozumí oběma znesvářeným stranám, ale nepatří ani k jedné z nich? Pozvali jsme moderátorku Ivanu Veselkovou, známou například z podcastu Buchty na Radiu Wave, která rozjela projekt Klub 40, kde zpovídá osobnosti právě z této generace. Co dnes znamená krize středního věku? Jak ji řešit? Mají to komplikovanější čtyřicátníci, nebo čtyřicátnice? O tom všem mluvíme v aktuálním dílu Generačního konfliktu. Závěr? Kdy jindy než ve čtyřiceti začít být skutečně svůj – nejen finančně, ale i celkovým životním postojem! Nechybí ani slovníky generací, samozřejmě se zvláštním přihlédnutím ke čtyřicátníkům.

Mladí lidé se v práci cítí hůř, než se dosud myslelo. O hodně hůř. Rozsáhlý průzkum Deloitte o generaci Z a mileniálech zjistil, že 34 procent z nich se cítí většinu času úzkostně nebo pod stresem, a dokonce kolem 40 procent se cítí vyhořelých. V Generačním konfliktu data z průzkumu důkladně probíráme s Andreou Černou z Deloitte. Co je důvodem enormního stresu mladé generace? Jak s tím souvisí obavy o bydlení? Jakou roli v tom hraje digitální únava, tedy neustálý tlak notifikací z nejrůznějších komunikačních platforem? A čeho se reálně mladá generace nejvíce bojí a čím jsou v tomto směru specifičtí mladí Češi? Ani v tomto dílu samozřejmě nechybí generační polemika a generační slovníčky.

Co dnes znamená být mužem? Jakou roli hraje síla? Citlivost? Hudebník a kreativní ředitel Václav Rouček o tom napsal knihu s názvem „Pro muže“. Je to série rozhovorů s výraznými osobnostmi o dnešní mužské identitě. A tak jsme ho pozvali do Generačního konfliktu, aby vysvětlil, na co přišel a proč si myslí, že s dnešní mužskou identitou je to složitější než dříve. Jak třeba být skutečným otcem, a ne jenom biologickým rodičem? A samozřejmě padla i otázka, jestli je i jiné řešení mužské krize středního věku než známá triáda „maraton, milenka, motorka“.

Tentokrát jsme v Generačním konfliktu vybrali téma, které jsme pracovně nazvali „ničení budoucnosti českých dětí“. Po přijímacích zkouškách na střední školy zůstaly stovky dětí takřka bez šance na vzdělání, na které objektivně mají schopnosti. Pozvali jsme naši kolegyni Markétu Hronovou, která ví o přijímačkách úplně všechno, a probrali jsme, kdo za to může, ale i co se nyní dá dělat.Nechybí ani reminiscence na přijímací zkoušky za socialismu, kdy vedle prospěchu a testů hrál klíčovou roli kádrový posudek. Plus, v rámci generačních slovníčků, pár výrazů ze starého i nového studentského slangu.

Co dělají s lidskou psychikou digitální technologie a sociální sítě? Je reálným fenoménem takzvaný „brainrot“, v překladu cosi jako „hnití mozku“, o kterém mluví hlavně mladší generace?Psycholožka Natalie Bergmann, která je výzkumnicí v Národním ústavu duševního zdraví, tvrdí, že nesporně ano. V podcastu Generační konflikt to ukazuje na konkrétních případech. A překvapivě se netýkají jen mladých.Jaký je v mechanismu „brairotu“ generační rozdíl, jaké reálné problémy v lidských životech přináší a jak se s ním dá bojovat? A jaký vliv na psychiku bude mít ve finále umělá inteligence? Poslechněte si!

Tenhle díl Generačního konfliktu je bonusový. Původně jsme chtěli konsenzuálně představit naši stejnojmennou knížku, která vyjde 11. června. Ale dopadlo to jako vždycky. Absolvovali jsme přestřelku o základní témata, jako je přístup generací k partnerství a sexu, ke komunikaci či genderovým rolím.O tom všem je ale ostatně i knížka, kterou si už teď můžete se slevou objednat na https://www.albatrosmedia.cz/tituly/100871253/generacni-konflikt/.Obsahuje i obsáhlé slovníky výrazů generace Z a generace boomerů. Jeden příklad: Víte, vy mladší, čemu se říkalo „bakeliťák“ či „splašený vysavač“? A tušíte, vy starší, co to je „aura farming“? Takových výrazů užitečných pro vzájemné porozumění najdete s vysvětlivkami v naší knížce desítky.Knížku pokřtíme 11. 6. v kavárně Stará škola v Praze na Smíchově. Moderátorkou křtu, který bude obsahovat i překvapení, bude Zuzana Tvarůžková.Standardní díl podcastu Generační konflikt tentokrát vyjde mimořádně ve čtvrtek.Celá verze podcastu je k dispozici na platformách Herohero nebo Opinio. Nejnovější díly ve zkrácené verzi a také další podcasty Hospodářských novin si můžete poslechnout na našem webu v sekci Podcasty i v mobilních aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts.

Lidé nad padesát to mají na trhu práce těžké. Firmy si zhusta myslí, že jsou kolektivně vyhořelí, pomalí, nepružní, neschopní se orientovat v informačních technologiích. „Je to samozřejmě nesmysl, ale stereotypy jsou nesmrtelné,“ říká zakladatelka agentury My Heroes Zuzana Paulová.Pozvali jsme ji do Generačního konfliktu, aby nám vysvětlila, jak se dají stereotypy „prokopnout“. A ona přišla s naprosto konkrétními tipy, které, ač mohou působit až brutálně, perfektně fungují. Co třeba poslat životopis vyvedený v programu „Malování“?Řeč je i o tom, co vadí v práci mladým na starších a naopak. Probíráme samozřejmě i generační slovníky týkající se práce.

Jsou sudetští Němci provokujícím tématem jen pro starší generaci, nebo v tom „jedou“ i mladší Češi? Do Generačního konfliktu jsme pozvali Davida Macka, zakladatele meetingu Brno, kterého napadlo zorganizovat Sudetoněmecký sněm vůbec poprvé na české území. Svěřuje se s hejty a výhružkami, které dostává, hodnotí postoj české vlády, která neváhá rozněcovat staré vášně, a vysvětluje, proč je přesto dobré o další kroky v historickém smíření podnikat. Generační slovníčky se tentokrát týkají hlavně německých výrazů, které zdomácněly v češtině. Ví ještě mladá generace, co je to vercajk nebo mantl?