V roce 1877 vynalezl Thomas Alva Edison fonograf, první přístroj, který dokázal nahrávat a reprodukovat hlas. Vynález sliboval do budoucna revoluci v hudebním průmyslu, vědě, ale i novinářské či byrokratické praxi.

Při pohledu na hladinu Buzického rybníka u Blatné na Strakonicku by nikoho nenapadlo, že je tento velikán o rozloze přes 40 hektarů nějak zvlášť výjimečný. A přitom se zajímavostí o něm najde hned několik.

Zamyšlení nad reformátory katolické církve nabízí repríza pořadu Ivany Denčevové a Hynka Pekárka, ve kterém hovoří religionista Martin Chadima. Režie Michal Bureš.

Jan Hus je pro nás Čechy symbolem kritiky vůči tehdejší církvi, který za to zaplatil životem. Symbolem dění se často stává jedno jméno, nebo jedna událost. V historii ale v různých částech světa probíhaly události, které mají řadu společných rysů. Jan Hus tak není jediný, kdo se ve své době proti církvi ozval.

Obec Čakov na Českobudějovicku je zmiňována již ve 13. století. Vesnice se pyšní památným kostelem svatého Linharta, z něhož pochází i několik pozdně gotických soch, jež jsou dnes uloženy v Alšově jihočeské galerii.

Tove Jansson si ze slávy svých dětských knih nic nedělala. Raději dobrovolně volila život na kamenitém ostrůvku. Proč?

Nebyla ničím výjimečná. Přesto se do historie zapsala jako femme fatale básníka Jiřího Ortena. Byla mu inspirací a múzou, dokud jejich vztah nenarušila nacistická okupace. V dokudramatu Ivany Chmel Denčevové a Hynka Pekárka účinkují Taťjana Medvecká, Pavel Rímský, Klára Issová, Tomáš Bareš a Anežka Kubátová. O osudovém vztahu básníka a herečky hovoří historik Michal Stehlík.

Když revoluce Fidela Castra začátkem roku 1959 ovládla Kubu, vypadalo to, že vztahy se Spojenými státy a ostrovem se nezhorší. Brzy ale začal nový režim znárodňovat americké podniky a USA začaly připravovat protiakci. K té došlo za vlády Johna F. Kennedyho. Vylodění kubánských emigrantů v Zátoce sviní byl ale debakl a Castro jen posílil. Režim, který vytvořil, vládne Kubě dodnes. Vylodění v roce 1961 je druhým dílem minisérie pořadu Téma Plus s podtitulem Vojenské intervence.

Sjednotit Německo krví a mečem – to byl plán pruského kancléře Otty von Bismarcka. Plán, který se vydařil. Cesta k němu vedla přes Hradec Králové, kde se 3. července 1866 mezi řekou Labe a vesnicemi Hořiněves, Sadová, Mokrovousy a Přím odehrála bitva známá jako bitva u Hradce Králové nebo u Sadové. Bojovalo v ní bezmála 440 tisíc vojáků, šlo tedy o největší bitvou svedenou v českých zemích a druhou největší evropskou 19. století. Tou první byla napoleonská bitva u Lipska.

Už 95 let uplynulo 1. února od narození prvního demokraticky zvoleného ruského prezidenta Borise Jelcina. Mnoho Rusů ho původně vnímalo jako demokrata a hrdinu, který skoncoval s komunistickou minulostí země. Jeho ekonomická transformace ale uvrhla miliony Rusů do chudoby a Jelcinovo vládnutí poznamenala i krvavá válka v Čečensku.