Smrt Jana Palacha (v lednu 1969) se stala symbolem odporu proti postupnému návratu poměrů v Československu. Palachovo sebeupálení stálo na začátku řady podobných činů. V říjnu 1969 se upálil dnes už nám málo známý Bohumil Peroutka.

Českoslovenští legionáři sehráli důležitou roli ve vývoji událostí první světové války a jejich vojenská síla vydatně přispěla ke vzniku samostatné republiky. Za takovými učebnicovými frázemi se ovšem skrývají tisíce konkrétních lidských osudů.

Mezi osobnosti spjaté s Blatnou na Strakonicku patří rovněž dva architekti, kteří v různých dobách pracovali na Pražském hradě. Známějším z této dvojice je Benedikt Rejt, který žil na přelomu 15. a 16. století.

Před 200 lety, v roce 1825 uveřejnil „Rakouský občanský list pro mysl, srdce a dobrou náladu“ populární článek o historii a současnosti kláštera ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku. Jeho autorem byl publicista a spisovatel Benedikt Pillwein, který žil v nedalekém Linci.

Celkem 65 mrtvých. To byl výsledek největší důlní tragédie v novodobých dějinách. Stala se v září 1981 na Mostecku v litvínovském hnědouhelném revíru Mostecké pánve v tamním dole Pluto. Zároveň je tato tragická událost upozorněním na to, jakou hodnotu měly v éře komunistického státu lidské životy. Opomenout nelze ani pohodlí a laxnost těch, kteří zavinili to, že viníci nebyli potrestáni ani v době, kdy už nerozhodovala komunistická strana.

Hudební vystoupení a činnost muzikantů bývala počátkem 70. let 20. století podrobena stále přísnější kontrole, schvalování a evidenci, i když šlo o hraní na zábavách nebo na pohřbech. Nahlédněme do úředního seznamu povolených hudebních souborů okresu České Budějovice z ledna 1972.

Jazykově nadaná byla od dětství. Když ji okouzlila kniha Egypťan Sinuhet, naučila se sama finsky. Její mistrný překlad ale mohl v Československu vyjít navzdory jejímu úsilí až 20 let po finském vydání… Mrazivé léto na Dvojce přináší mrazivý osud ženy, která pro Čechy objevila Miku Waltariho, a odhalení neznámého příběhu jedné z nejčtenějších knih u nás. V dokudramatu účinkují Petra Špalková, Pavel Soukup nebo Jan Meduna. Hovoří literární historička Petra Loučová.

Nacistický režim ukazoval nenávistné myšlenky ve velkolepých obrazech. Dnes se můžeme nejen s estetikou a odkazy na třetí říši setkat i v jiných, někdy zdánlivě humorných kontextech. „Zesměšnění oběti prostě není žádným humorem, satirou, nebo něčím podobným,“ zdůrazňuje historik Vojtěch Kyncl. V debatě Českého rozhlasu Plus na Letní filmové škole se potkává s publicistou Matějem Forejtem a umělcem a dokumentaristou Pavlem Stercem.

Legenda rozhlasové žurnalistiky, šikanovaný a vězněný disident a po emigraci do Velké Británie opět úspěšný novinář. Takový byl Karel Kyncl.

Psala slavné dětské knihy a jejího názoru si vážilo celé Švédsko. Jaký byl její životní osud?