Spojené státy slaví 250 let od vyhlášení nezávislosti a podle prezidenta Donalda Trumpa země zažívá zlaté časy. Kritici ale upozorňují na pokles mezinárodní prestiže, rozpad systému brzd a protivah a například historik Timothy Snyder varuje před hrozbou tyranie a fašismu. „Pokud to slovo vnímáme v našem kontextu, pak je to lehce přehnané. Ale v kontextu toho, jak to ve svých dílech Snyder rozpracovává, to tak přehnané není,“ tvrdí v Chybě systému amerikanista Milan Babík.

Vláda Andreje Babiše (ANO) od svého nástupu provádí rozsáhlé personální a institucionální změny na ministerstvech a na Úřadu vlády. Reorganizace má dále usnadnit nový zákon o státních zaměstnancích, který je ve Sněmovně. „Ve státní správě je v posledních měsících živo, to je obvyklé, když se vymění vláda. Tentokrát je ale těch změn více než v minulosti,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus někdejší „superúředník“ Josef Postránecký.

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně oživil debaty o česko-německých vztazích. Čtyřdenního setkání se na Moravě zúčastnilo podle organizátorů si 1500 lidí z Německa a zhruba stejný počet Čechů. „Účastníků je méně a méně, to je třeba vidět. Zároveň přesun do liberálního prostředí Brna je taková živá voda, protože celá ta událost už trochu skomírala,“ všímá si v Chybě systému politolog a germanista Lukáš Novotný z Univerzity J. E. Purkyně.

Svět práce se mění, naše hodnoty zůstávají. Pod tímto mottem proběhl sjezd Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), na němž byl opět zvolen Josef Středula, čímž se stal nejdéle sloužícím předsedou v moderní historii. „Často nám jsou dávány za vzor moderní odbory západního střihu, aniž by někdo věděl, co to znamená. Hlavně to nemá být ROH, ale to je asi tak všechno. Řekla bych, že české odbory jsou do značné míry moderní,“ míní odborová právnička Šárka Homfray.

Debata o reformě důchodového systému přináší otázky, jak zajistit jeho udržitelnost i mezigenerační spravedlnost. „Víme, že na důchod se v Česku plně spoléhají jen čtyři procenta lidí,“ říká v Chybě systému ekonom Vladimír Bezděk. „Jenže, jak ukázala studie CERGE-EI, průměrný klient v Česku musí vkládat desetkrát více prostředků než klient slovenských indexových fondů, aby dosáhl stejné renty. A tady by měla být role státu. Měl by to nastavit tak, aby to lidem dávalo smysl.“

Před třemi lety zejména mladí lékaři protestovali proti nadměrnému množství přesčasů, které tehdy tisíce z nich odmítly sloužit. „Přetrvalo povědomí, že je možnost říci si o lepší podmínky a nenechat po sobě šlapat. Že je normální po 24hodinové službě říci, že odcházím domů,“ říká někdejší lídr protestů a bývalý předseda Sekce mladých lékařů České lékařské komory Jan Přáda.

Je konzervatismus ještě tím, čím býval v 90. letech – nebo se jeho obsah nenápadně přelil do nových forem, které se už nevejdou do nových škatulek? Podle v Česku působícího polského politologa Macieje Ruczaje žijeme ve zlomové době, kdy se proměňují významy slov jako demokracie nebo liberalismus i realita, k níž odkazují. „Z toho vzniká ten dojem určité babylonské věže, že i když používáme stejná slova, tak dost často mluvíme o něčem úplně jiném,“ míní v Chybě systému.

Šestice největších evropských ekonomik prosazuje hlubší propojení jednotného trhu a odbourání obchodních bariér, a to i za cenu vzniku dvourychlostní Evropy. „Nepociťujeme obchodní bariéry, ale potřebujeme, aby Evropská unie ochránila trh proti levným dovozům za dumpingové ceny z regionů, kde je nižší zatížení regulacemi,“ tvrdí v Chybě systému Petr Popelář, který je předsedou představenstva společnosti Moravia Steel, největšího českého vývozce ocelových výrobků.

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje přísnější dohled nad hospodařením neziskových organizací a šetřit chce i na jejich podpoře. „Stále jde jen o to, že někdo v uvozovkách strká nos do toho, co ta vláda dělá. Neziskovky kazí jednoduché populistické myšlenky, bojují s korupcí nebo se snaží pracovat s menšinami,“ usuzuje v Chybě systému Robert Basch, někdejší dlouholetý ředitel Nadace OSF patřící do sítě organizací založené investorem a filantropem Georgem Sorosem.

Před rokem v Česku skončily kojenecké ústavy, do nichž byly umisťovány děti do tří let. V praxi se ale podle Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) ukazuje nedostatek pěstounů, přičemž ti stávající nemají povinnost přijmout dítě do péče. „Ukázalo se, že je škoda vydávat se cestou zákazů a rušení, místo aby byly dopředu vytvořeny lepší podmínky,“ upozorňuje Daniela Kubičíková, předsedkyně Profesní komory sociálně-právní ochrany dětí.