Hostem další epizody fakultního podcastu Artefakt byl Lubomír Spurný z Ústavu hudební vědy FF MU. Hovořil o interpretaci hudebních děl významných světových skladatelů a rovněž představil unikátní softwarový nástroj MemoVision, který s tím vědcům a vědkyním zásadně pomáhá. Z rozhovoru se dozvíte: Jaké zásadní změny přinesla reprodukovatelnost hudebních děl? A jak lze vůbec nahlížet na technickou kvalitu zvukových nahrávek? Jak dlouho trval vývoj nástroje MemoVision a s čím vším má vědcům a vědkyním pomoct? A co zajímavého vlastně objevil v klavírních skladbách Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka?

Vítáme vás u dalšího dílu zpravodajské série ARTEFAKTa, která pravidelně přibližuje dění na fakultě i univerzitě. Ve svých oblíbených podcastových aplikacích ji najdete každých čtrnáct dní vždy v pondělí dopoledne.

Poslechněte si novou epizodu fakultního podcastu Artefakt. Hosty byli Pavel Skopal a Tereza Bochinová z Ústavu filmu a audiovizuální kultury FF MU, kteří hovořili o historii filmových ateliérů ve Zlíně. Představili rovněž novou aplikaci, která přehledně zobrazuje jak historii, tak osobnosti zlínského filmu, a jejíž vývoj financovala Technologická agentura České republiky.

Vítáme vás u dalšího dílu zpravodajské série ARTEFAKTa, která pravidelně přibližuje dění na fakultě i univerzitě. Ve svých oblíbených podcastových aplikacích ji najdete každých čtrnáct dní vždy v pondělí dopoledne.

Poslechněte si závěrečnou epizodu fakultní podcastové minisérie Archiválie z jedné a druhé kapsy. Přemysl Bar z Ústavu pomocných věd historických a archivnictví FF MU v ní hovoří o rukopisu Moravský Antihus.

Vítáme vás u dalšího dílu zpravodajské série ARTEFAKTa, která pravidelně přibližuje dění na fakultě i univerzitě. Ve svých oblíbených podcastových aplikacích ji najdete každých čtrnáct dní vždy v pondělí dopoledne.

Poslechněte si druhou epizodu nové fakultní podcastové minisérie Archiválie z jedné a druhé kapsy. Lukáš Führer z Ústavu pomocných věd historických a archivnictví FF MU v ní hovoří o antifonáři Elišky Rejčky. Z rozhovoru se např. dozvíte: K čemu se požívaly liturgické knihy? Kdo je vlastně četl, když velká část populace byla negramotná? Jak nákladné bylo takovou knihu pořídit? A v čem tkví unikátnost samotného antifonáře Elišky Rejčky?

Vítáme vás u dalšího dílu zpravodajské série ARTEFAKTa, která pravidelně přibližuje dění na fakultě i univerzitě. Ve svých oblíbených podcastových aplikacích ji najdete každých čtrnáct dní vždy v pondělí dopoledne.

„František Palacký si všiml, že součástí rajhradského rukopisu jsou také církevně-slovanské glosy psané cyrilicí. A protože se zrovna nacházel v Rajhradě, začal spřádat teorie o rukopisu z období Velké Moravy, jehož části pocházejí přímo od sv. Cyrila a Metoděje,“ říká Dalibor Havel z Ústavu pomocných věd historických a archivnictví FF MU. Poslechněte si první epizodu podcastové minisérie, ve které vás vezmeme po stopách tří významných moravských písemností – rajhradského rukopisu, antifonáře královny Rejčky a traktátu Antihus.

Vítáme vás u dalšího dílu zpravodajské série ARTEFAKTa, která pravidelně přibližuje dění na fakultě i univerzitě. Ve svých oblíbených podcastových aplikacích ji najdete každých čtrnáct dní vždy v pondělí dopoledne.