Před 75 lety, na jaře 1947 vyhlásil komunistický ministr zemědělství Julius Ďuriš v Hradci Králové takzvaný hradecký program. Komunisté se zemědělství a venkov vůbec chystali přizpůsobit jejich velkému vzoru – Sovětskému svazu. Hradecký program sliboval třeba revizi první pozemkové reformy, ústavní zabezpečení soukromého vlastnictví půdy až do 50 hektarů nebo podporu zemědělských družstev. Zaznělo i hlavní heslo: Půda těm, kdo na ní pracují!

Jaro 1952 bylo v Československu jedním z vůbec nejhorších období – politické procesy, vnitrostranická paranoia a opakované útoky – řečeno jiráskovsky – proti všem, kteří se jakýmkoliv způsobem znelíbili úzké partajní věrchušce.

Jaký mluvil k rozhlasovým posluchačům slovenský prezident Josef Tiso? Před 75 lety byl v Bratislavě popraven za činy, kterých se dopustil během války. Prostřednictvím málo známých archivních nahrávek ho připomene pořad Archiv Plus.

Folklorní záležitost moravského venkova, která časem nejspíš zanikne. Právě takový obraz Velikonoc nabízel Československý rozhlas posluchačům v letech socialismu. Země, která v ústavě zakotvila svobodu náboženského vyznání, ve skutečnosti nutila svým obyvatelům křesťanské svátky bez křesťanství.

Limonáda jako nedostatkové zboží, uhlí na příděl nebo trvalý nedostatek masa. I takové bylo nakupování v letech, která jsou sice pryč, až tak dávno to tedy nebylo. Pamatujete?

Stalinismus označuje nejkrvavější období komunistického režimu v Sovětském svazu, které je spojené s osobou vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina. Synonymem pro stalinismus bylo sousloví kult osobnosti. Například jeho narozeniny se, jak vůdce stárl, slavily stále opulentněji a masověji. Datum znělo 21. prosince 1879, po Stalinově smrti se ovšem zjistilo, že ve skutečnosti se narodil o rok a tři dny dříve.

První polovina válečného roku 1942 přinesla řadu významných událostí i zajímavých reportáží. Německá armáda bojovala na východní frontě, zejména o strategické suroviny, a v protektorátu zněly z rozhlasových přijímačů reportáže z pražského nábřeží, rozhovory s bývalými hráči Sparty či události k atentátu na Reinharda Heydricha.

Školský rozhlas – jak se v době první republiky nazývalo vysílání pro školy – zahájil svou činnost v roce 1931, přičemž navazoval na jednotlivé pořady a cykly, které ve vysílání zaznívaly už od konce 20. let. Z velkého množství odvysílaných pořadů se jich bohužel dochovalo jen nevelké množství, některé z nich navíc ve zvukově špatné kvalitě či pouze fragmentárním záznamu.

S touto skladbou nastupovali cvičenci Svazarmu v roce 1960 na plochu strahovského stadionu v Praze. Opakovalo se to každých pět let a při největších sportovních slavnostech Československa tvořili členové Svazarmu jednu z důležitých položek. Cvičení na Spartakiádě bylo ale jenom jednou z mnoha aktivit Svazarmu.

„Padli v boji za chléb a lidský život horníků, aby se nám žilo lépe a bylo splněno Gottwaldovo bojové heslo: Jednota, boj, vítězství,“ stojí na památníku tzv. Velké mostecké stávky v Mostě. Proběhla na přelomu března a dubna roku 1932 a zapojilo se do ní 25 tisíc horníků podkrušnohorského hnědouhelného revíru.