
Ntʉ́ɑ́ngwě' pɑ̌mfí'ké' - Culture Bamileke: Organization Politique du Royaume
---
Support this podcast: https://podcasters.spotify.com/pod/show/tchamna/support
Mar 8, 2023
19 min

Ntʉ́ɑ́ngwě' pɑ̌mfí'ké' - Culture Bamileke: Organization Politique du Royaume
---
Support this podcast: https://podcasters.spotify.com/pod/show/tchamna/support
Mar 8, 2023
19 min

Sáhnǔ cìcǎh mɑ̄vǒ Nùghʉ̄wèn pí mbɑ̄’ Khʉ̄ɑ̄njə̀’ : Yò líé'nzɑ́ tōh mɑ̀ lāhā ?
- A : Mɑ̄vǒ Nùghʉ̄wèn, yò líé'nzɑ́ tōh mɑ̀ lāhā ?
- B : Yà líé'nzɑ́ tōh yǐ fà'á lɑ́. Líé'nzɑ́ ghɑ̌' mbú à tɑ̀'.
- B : Nɑ́ yò pàh lɑ́ ō ?
- A : Sə̀ə̄ ghɑ̀’ nù kɑ̀’ tōm nɑ́ yà pàh.
- B : Kɑ́ tɑ́ ó ghʉ̀ zě’è lè ?
- A : Kwɑ̀’ kɑ́ tɑ́ ngɑ̌ ngʉ̀ lɑ́ ō ?
- A : Ngɑ̌ sí yǎ mɑ́ ndʉ̄ɑ̄ le, ǹ kɑ́’ ghén zǎ zʉ̀’. Wò yō, mɑ́ yò líé’nzɑ́ tōh mɑ̀ lāhā lī ?
- B : Ngɑ̌ fhʉ́ndósíé nɑ́ nàm ntòhō
- B : Ndɑ́ɑ́sí pɑ̀mfhʉ́sīē zǎ
- B : Ngén nsóh nā pʉ̂nkhʉ̄ɑ̄
- B : Nsó ndhí nɑ́ pō
- B : Nhɑ̄ ncwààntíé mbí pō
- B : Ngén ncáh yɑ́ɑ́ zʉ̌’ ŋwɑ’nì
- B : Ndó nā nsóh yà nā
- B : Nsó ndhí nɑ́ à
- B : Ndī’ lʉ̄ɑ̄’ lɑ́ mɑ̀ nàm sə̀ə̀mbʉ́ɑ́ kù’
- B : Tɑ́ mɑ̀ ngɑ̌ fhʉ́mɑ̄nkwá’ mɑ́ ngɑ̌ lǒsīē wɑ̀’
- B : Ngɑ̌ fhʉ́mfɑ̄’sī ngén ncwáántīē
- B : Ntōm nkhʉ́ɑ́ndʉ̄ɑ̄ pɑ́’ fʉ̀fùà lɑ́
- B : cō mɑ̄nzhì, ncōmsī mɑ́ ngɑ̌ fhʉ́ndɑ́h làh nzhʉ̄ɑ̄’ nzhìndʉ̄ɑ̄
- B : Mbát nkhʉ́ɑ́ndʉ̄ɑ̄ mbátnjǎm mbèè
- B : Nzhʉ̄ɑ̄’ nzhìndʉ̄ɑ̄
- B : Ndī’ yīī mɑ̀ nàm vʉ̀’ʉ́ kù’
- B : Mvàk yì ngɑ̌ fhʉ̄mbɑ̄ mɑ̀ ngɑ̌ cóh lɑ́ í, ngɑ̌ fhʉ́ncēh tɑ̀’ ŋɑ̄’ntʉ̄ɑ̄ mɑ̀wǎ
- B : Ǎ fhʉ́nzɑ́h nkɑ́ɑ́ mbú à ngwǎ’ ncām ntāā nshʉ́ɑ́ mvàk yì yáá njā’ kù’ lɑ́
- B : Mbɑ̀ tɑ̀ fà’á, ń dɑ̀ cə̄ə̄, mbī’tū mɑ́ ǹ kɑ̀’fhʉ̄mɑ̄nkwé’ làh ncōh mfɑ̀’
- B : Tɑ́’ nkwèè béé ngǎtngàt lè kɑ̀’ fhʉ̄ nkōsī á nɑ́ sə̀ə̄wū bɑ̄
- B : Fà’á lɑ́, ǒ fhʉ́ncōh sì’ cōh bɑ̄ lɑ̄
- A : Yāā kɑ̌’ ndɑ̌’ mbʉ́ɑ́ cōh mɑ̀ ncà’ sī wū bɑ̄
- B : Ǒ sì sōk ā mɑ́ pó yòk ó mfɑ̀’
- Tūūt tūūt tūūūt
- B : Ò yǎt sīē é ?
[9:45 PM, 3/4/2023] Shck Ca᷅mnà': Sáhnǔ cìcǎh mɑ̄vǒ Nùghʉ̄wèn pí mbɑ̄’ Khʉ̄ɑ̄njə̀’ : Yò líé'nzɑ́ tōh mɑ̀ lāhā ?
- A : Mɑ̄vǒ Nùghʉ̄wèn, yò líé'nzɑ́ tōh mɑ̀ lāhā ?
- B : Yà líé'nzɑ́ tōh yǐ fà'á lɑ́. Líé'nzɑ́ ghɑ̌' mbú à tɑ̀'.
- B : Nɑ́ yò pàh lɑ́ ō ?
- A : Sə̀ə̄ ghɑ̀’ nù kɑ̀’ tōm nɑ́ yà pàh.
- B : Kɑ́ tɑ́ ó ghʉ̀ zě’è lè ?
- A : Kwɑ̀’ kɑ́ tɑ́ ngɑ̌ ngʉ̀ lɑ́ ō ?
- A : Ngɑ̌ sí yǎ mɑ́ ndʉ̄ɑ̄ le, ǹ kɑ́’ ghén zǎ zʉ̀’. Wò yō, mɑ́ yò líé’nzɑ́ tōh mɑ̀ lāhā lī ?
- B : Ngɑ̌ fhʉ́ndósíé nɑ́ nàm ntòhō
- B : Ndɑ́ɑ́sí pɑ̀mfhʉ́sīē zǎ
- B : Ngén nsóh nā pʉ̂nkhʉ̄ɑ̄
- B : Nsó ndhí nɑ́ pō
- B : Nhɑ̄ ncwààntíé mbí pō
- B : Ngén ncáh yɑ́ɑ́ zʉ̌’ ŋwɑ’nì
- B : Ndó nā nsóh yà nā
- B : Nsó ndhí nɑ́ à
- B : Ndī’ lʉ̄ɑ̄’ lɑ́ mɑ̀ nàm sə̀ə̀mbʉ́ɑ́ kù’
- B : Tɑ́ mɑ̀ ngɑ̌ fhʉ́mɑ̄nkwá’ mɑ́ ngɑ̌ lǒsīē wɑ̀’
- B : Ngɑ̌ fhʉ́mfɑ̄’sī ngén ncwáántīē
- B : Ntōm nkhʉ́ɑ́ndʉ̄ɑ̄ pɑ́’ fʉ̀fùà lɑ́
- B : cō mɑ̄nzhì, ncōmsī mɑ́ ngɑ̌ fhʉ́ndɑ́h làh nzhʉ̄ɑ̄’ nzhìndʉ̄ɑ̄
- B : Mbát nkhʉ́ɑ́ndʉ̄ɑ̄ mbátnjǎm mbèè
- B : Nzhʉ̄ɑ̄’ nzhìndʉ̄ɑ̄
- B : Ndī’ yīī mɑ̀ nàm vʉ̀’ʉ́ kù’
- B : Mvàk yì ngɑ̌ fhʉ̄mbɑ̄ mɑ̀ ngɑ̌ cóh lɑ́ í, ngɑ̌ fhʉ́ncēh tɑ̀’ ŋɑ̄’ntʉ̄ɑ̄ mɑ̀wǎ
- B : Ǎ fhʉ́nzɑ́h nkɑ́ɑ́ mbú à ngwǎ’ ncām ntāā nshʉ́ɑ́ mvàk yì yáá njā’ kù’ lɑ́
- B : Mbɑ̀ tɑ̀ fà’á, ń dɑ̀ cə̄ə̄, mbī’tū mɑ́ ǹ kɑ̀’fhʉ̄mɑ̄nkwé’ làh ncōh mfɑ̀’
- B : Tɑ́’ nkwèè béé ngǎtngàt lè kɑ̀’ fhʉ̄ nkōsī á nɑ́ sə̀ə̄wū bɑ̄
- A : Fà’á lɑ́, ǒ fhʉ́ncōh sì’ cōh bɑ̄ lɑ̄
- B : Yāā kɑ̌’ ndɑ̌’ mbʉ́ɑ́ cōh mɑ̀ ncà’ sī wū bɑ̄
- A : Ǒ sì sōk ā mɑ́ pó yòk ó mfɑ̀’
- Tūūt tūūt tūūūt
- A : Ò yǎt sīē é ?
---
Support this podcast: https://podcasters.spotify.com/pod/show/tchamna/support
Mar 5, 2023
2 min

Dessin animé Nùfī(Fe'efe'e) - presentations en langue fe'efe'e
---
Support this podcast: https://podcasters.spotify.com/pod/show/tchamna/support
Jul 9, 2022
7 min

Livre diponible au Cameroun: +237 676 63 38 53 (M. Ngako)
*Version Livre* : http://amzn.to/2yzClik
*Ebook* : https://amzn.to/2GyL9rS
Yāā sǐ’ sɑ᷅’ mo᷅’ líé’nzɑ̄ báá bɑ̄ kāhā ?
Hɑ̀ ɑ̄ ɑ̄ ɑ̀ !
Résurrection des Langues Maternelles
Présente
Yāā sǐ’ sɑ᷅’ mo᷅’ líé’nzɑ̄ báá bɑ̄ kāhā ?
Il Etait Une fois ...
Contes africains, contes bamilékés racontés en nufi et traduits en français
Date de production: 20 Mai 2015.
Réédité le 20 Mars 2022
Ngà'tìè (Auteur) : Shck Ca᷅mnà'
Nkùɑ̀nìnì (illustrateur) : Nnouk Ekorong Eric
Zhī’sī ghəə zǒ, mbɑ̄ yǒ wenok.
O sǐ’ nzhī ghəə zǒ bɑ̄, mɑ pó mfén ō pu’.
Pɑ̌h mɑ̀ndáh béé pú'ŋwɑ̀'nì lè ndōō ngʉ̌' mbí Nshʉ̀ɑ̀pʉ̀ Sīē píá pɑ̀mfhʉ́sīē : à travers ce livre, nous implorons le Seigneur et les ancêtres
Mɑ́ pō pát mfōh nkə̀'nǐ ghə̀ə̄lɑ́' nthʉ́ póálɑ̄' : qu'ils attisent l'amour de la langue maternelle dans le cœur du peuple
Mɑ́ pō yómsí nzhínǔ póálɑ̄' : Qu'ils conscientisent le peuple
Cò' mɑ̀ pó fhʉ̄ ntám lóhwūɑ̄ ntōm : afin qu'ils sortent du coma
Tʉ́ɑ́nkātlɑ́ mbɑ̄ yì mbʉ́ɑ́ pɑ̌Āfrīkà : Les contes sont pour les africains
Tɑ̀mmíéwǎ' pɑ̌mfí'kè' : Et surtout les bamilékés
Làh nhɑ̄ ntɑ́h mbí wèn sì yāt ghāt wèn yì pó mɑ̀nhɑ̄ ntɑ́h mbú í lɑ́ : De conseiller quelqu’un sans le frustrer
Nɑ́kɑ́lɑ̄, pó ndáh nnə̀ə̀ tɑ̄ mɑ̄nsíé nkěn mbí wènòk nǒktū : car on utilise les animaux pour passer des messages aux êtres humains
Ndáh ngèè nsōk wèn nù sì cēh zén ngà'ŋwāt : On fait usage à des paraboles pour passer un enseignement à quelqu'un sans l'indexer.
Béé ntūmbhì pú'ŋwɑ̀'nì lě ghʉ̌ ntʉ́ɑ́nkātlɑ̄ 15 : Ce premier livre comporte 15 chapitres
Mbɑ̀ yàā lɑ̄ mɑ̄nhɑ̄ntɑ́h mbí wèn yì ǎ ghʉ̌ ntōk lɑ́ : Chaque chapitre conseille ceux qui ont des oreilles
Ntʉ́ɑ́nkātlɑ̄ lɑ́ sī mɑ̀mfhʉ̄ mɑ̀ mbí ngà'tìè nkɑ̀ndàk bɑ̄ : Les contes ne proviennent pas directement de l'auteur
Yáá mɑ́ ntʉ́ɑ́nkātlɑ̄ mɑ̀ à lɑ̀lí' shwī mɑ̀njū' yǐ mbí mɑ̄ ā ndāmɑ̀ : Ce sont des contes qu'il écoutait de sa grand-mère dans sa tendre enfance
Pō lɑ̀tó' ntíé yáá ntám tɑ̀' pú'ŋwɑ̀'nì mɑ̀ zén yáá mɑ́ Ŋwɑ̀'nǐ céhwū nɑ́ ghə̀ə̄ Bamiléké (1964) : Ces contes étaient initialement consignés dans un livre intitulé, Livre de Lecture en Bamiléké (1964)
Tɑ́ Shck Ca᷅mnà' pāt mbīī nníɑ́ɑ́sí nɑ́ mbʉ̄ɑ̄ yì mɑ̄ ā ndàmɑ̀ lɑ̌'làh nsōk ī lɑ́ : Shck Ca᷅mnà' les a réédités à la façon de sa grand-mère.
ɑ́ pèn láh pú'ŋwɑ̀'nì le njɑ̄ɑ̄ mbǐ pèn tɑ̄ mɑ̄njū' béé cwè' lè : mettez ce livre devant vous pendant que vous écoutez l'histoire.
Fà'á lɑ́, pèn sǐ' njū' tɑ̀' mbíághə̀ə̀ mɑ̀ ghə̀ə̄lɑ̄' bɑ̄ : Ainsi, si vous ne comprenez pas un vocabulaire
Mɑ̀ pɑ́ pèn mɑ̄' nɑ̄h yèé nɑ́ fáhtìē yāā mɑ̀ flàŋsī : Vous pourrez regarder la traduction en français
Mbī'tū mɑ́ ngà'tìē lǎh ghə̀ə̀ pʉ́ɑ́ tɑ̄ nŋwɑ́' yāā : Car le livre est bilingue.
Pěn ìmbát nzɑ̄ mbɑ̀ pìì njēē mvàk yì pó ndáh nŋwɑ́' ghə̀ə̄lɑ̄' lɑ́ : Vous bénéficierez aussi de l'orthographe de la langue
Fà'á lɑ́ pìí ntám pú'ŋwɑ̀'nì lè mɑ̀ yáá yə̄ə̄ pɑ́' póó Mbʉ̂'Nǎ'mbū' Kǒcə̄' lɑ́ : Ainsi, les bénéfices de ce livre sont nombreux comme les enfants de MbeuNambou à Kotcheu.
Pèn bɑ̌ tɑ̀ njū' tɑ̀' tʉ́ɑ́nkātlɑ̄ tɑ̀ yāā mīè, pěn sì dhí njɑ̄' nɑ́ mò' : Lorsque vous aurez écouté entièrement un conte, ne passez pas immédiatement à l'autre
Pèn yā' mɑ̀hsǐ nɑ́ zhínù yì tʉ́ɑ́nkātlɑ̄ lɑ́ mɑ̀nsíésí yēē lɑ́ : Méditez d'abord pour comprendre la leçon du conte.
Pèn cēh pʉ̂nkhʉ̄ɑ̄, ɑ́ yēē píá pō fákzhínǔ nɑ́ ntɑ̄h yì yáá ntám ntʉ́ɑ́nkātlɑ̄ lɑ́ : Appelez les enfants et débattez des conseils que véhiculent le conte.
Pèn sǐ' ngʉ́ fà'á bɑ̄, mɑ̀ pèn sǐ' ndáh mʉ̄ɑ̄ wū mfhʉ̄ ntám pú'ŋwɑ̀'nì lè bɑ̄ ... : Si vous ne faites pas comme ça, vous ne sortirez pas du livre avec grand-chose
Tɑ́ mɑ̀ zhínù kɑ́ ntām lɑ́ kù'sì làh ntēh yéé nshǔ wūɑ̀kɔ̀ : Pourtant les leçons de morale qui s'y tr
---
Support this podcast: https://podcasters.spotify.com/pod/show/tchamna/support
Mar 29, 2022
55 min

1. Mēn à, yū’ lè : Ecoute monenfant!
2. Ghə̀ə̄ wèn bɑ́ ngʉ́ ī : C'est la langue de quelqu'un qui le constitue !
3. Ǒ ìndɑ̄’ mbɑ̄ Nə̀ə̀wàànkhʉ̀ : Tu seras unenoble personalite !
4. Zhī’sī ghə̀ə̀ zǒ, mbɑ̄ yǒ wènòk : Apprends ta langue et sois aussi une personne!
5. Ò sǐ’ nzhī ghə̀ə̀ zǒ bɑ̄, mɑ̀ pó mfén ō pù’ : Si tu ne connais pas ta langue, on te vendra comme esclave !
Shck Ca᷅mnà', Resulam, www.resulam.com
---
Support this podcast: https://podcasters.spotify.com/pod/show/tchamna/support
Oct 12, 2021
57 sec

Mbə̄ə̄ lɑ́ !
Nzɑ́ lēē è ?
Yáá mɑ̀ lāhlā ?
ǒ vɑ́h yō ò
Dīē pə̀pē' !
---
Support this podcast: https://podcasters.spotify.com/pod/show/tchamna/support
Oct 7, 2021
59 sec
![[Audio] Livre Syllabaire et dictionnaire visuel Nufi. Page 1-5](https://cdn-images.podbay.fm/eyJ0eXAiOiJKV1QiLCJhbGciOiJIUzI1NiJ9.eyJ1cmwiOiJodHRwczovL2QzdDNvemZ0bWRtaDNpLmNsb3VkZnJvbnQubmV0L3Byb2R1Y3Rpb24vcG9kY2FzdF91cGxvYWRlZF9lcGlzb2RlLzk2Njg3MTkvOTY2ODcxOS0xNjAyNDQ0NjU5ODM3LWQzZTRkYzAyMzBkNGQuanBnIiwiZmFsbGJhY2siOiJodHRwczovL2lzNC1zc2wubXpzdGF0aWMuY29tL2ltYWdlL3RodW1iL1BvZGNhc3RzMTI0L3Y0LzZlLzQyLzFkLzZlNDIxZGZhLWQ5ODQtMjNmNi0zYjM5LWQ3MDI2MTExZDU0MC9temFfNDczMzUyOTA2MTU2MDY4MjEzOS5qcGcvNjAweDYwMGJiLmpwZyJ9.1MXT51agMY1Rw-rYe3NpSzl-zk0euJRYZFqGI9oNMiU.jpg?width=200&height=200)
[Audio] Livre Syllabaire et dictionnaire visuel Nufi. Page 1-5
---
Support this podcast: https://podcasters.spotify.com/pod/show/tchamna/support
Oct 11, 2020
30 min

102 Proverbes Bamileke Raconté en langue fe'efe'e, Nùfī.
1. Mēmmɑ̄ ò Nkǎmsʉ̄’, yū’ ntɑ̄h lè. Pó mɑ̄nsóh nā wèn, à mɑ̄nzī'sī vàm zī : Litt., mon frère, lorsqu'on lave quelqu'un, il lave son ventre.
Moralité : aide-toi et le ciel t'aidera.
2. Mbī'tū mɑ́ pó nzī wèn tɑ́ á zī nā ì: Litt., Car on accouche quelqu'un avant qu'il ne s'accouche, avant qu'il ne naisse de nouveau par lui-même.
Moralité : aide-toi et le ciel t'aidera, n'attends pas tout d'autrui.
3. Wèn bɑ̌nŋɑ̄' ó nkɑ̀bʉ̀ɑ́' ì ǒ sì thí kə́' tú ì: Litt. Si quelqu'un te porte à l'épaule, ne taloche/cogne pas sa tête.
Moralité : respecte ceux qui te soutiennent, soit reconnaissant.
4. Wèn shʉ̀ɑ́ ō, ò ŋɑ̄' pʉ̀ɑ̀ ī: Litt. Si quelqu'un te dépasse, porte son sac
Moralité : Ne sois pas jaloux, respecte ceux qui sont plus expérimentés.
5. Mbī'tū mɑ́…Ncò lɑ̀' wáá mmɑ̀'mbō: Parce que… En guerre, on ne tue pas celui qui "lance les mains", i.e. celui qui supplie.
Moralité : Il faut savoir demander pardon pour faire cesser une discorde, au lieu d'être orgueilleux.
---
Support this podcast: https://podcasters.spotify.com/pod/show/tchamna/support
Oct 6, 2020
8 min

Shwīnāò pí Hɑ̄āpìì lɑ̀bɑ̌ póómɑ̄. Pō lɑ̀ghěn kò tɑ̀’ līē’, nɑ́ mɑ̄ŋū Mbàkngòfāt, ɑ́ tìē ngòfāt. Hɑ̄āpìì lɑ̀tìé ndòmnʉ̀ɑ̀ pʉ́ɑ́, mbūā nsī sīē. Shwīnāò shwī nā ì mɑ̄mbhí ngòfāt lì. À lɑ̀měh nsɑ́’ ntāt ngà’mbhǐ ì Hɑ̄āpìì mɑ̀ ǎ mɑ̄nthī mbà’ mǐ.À lɑ̀lěn mbí mēmmɑ̄ à mɑ́ : « Ngà’mbhǐ à Hɑ̄wɑ̄, pɑ́h ó kɑ̀’ fhʉ̄ ʉ́ ? » Nshʉ̀ɑ̀mbhǐ ì pɑ̄’ mɑ́ : « À sǐ’ mfɑ̄h bɑ̄, ń dɑ̀ nʉ́’ khù »... Mvʉ̀’ yáá ntám pú’ŋwɑ̀’nì lè...
---
Support this podcast: https://podcasters.spotify.com/pod/show/tchamna/support
Oct 6, 2020
5 min
Load more