Poctivě makat a nedělat z běhání vědu. Tak by mohlo znít motto mého dalšího hosta. Už v 18 letech dokázal běhat desítku za 30 minut, ale pro střediska vrcholového sportu byl nezajímavý...

Profesionálně se mohl začít atletice věnovat jen díky tehdy nejbohatšímu oddílu v zemi AK Kroměříž. Nakonec to pod vedením trenéra R. Štefka dotáhl v roce 2012 až na start olympijského maratonu v Londýně. A vzhledem k neustále se zpřísňujícím limitům, je dost možné, že byl na dlouhou dobu posledním mužem, který Česko v maratonu na OH reprezentoval.

I v dobách své největší slávy byl v nejlepším slova smyslu “obyčejným” Honzou -  skromným borcem, za kterým mohl kdokoliv přijít pro radu. A brzy poznáte, že takový zůstal až do dneška.

Pozvání do 35. dílu Štrekařů přijal Jan Kreisinger a mimo jiné se v něm dozvíte:

• Jakým způsobem vyletěl v 18 letech mezi nejlepší české vytrvalce...
• O pohádkových podmínkách, které měli běžci v AK Kroměříž…
• Kdo byl jeho největším mentorem…
• Za jakých okolností se mu podařilo zaběhnout olympijský limit…
• Proč si myslí, že Jiří Homoláč olympijský limit dosud nezaběhl...
• Jak se vyrovnával s tím, že v posledních letech už neměl tak dobré výkony…
• Co by poradil současným běžcům...

Použitá hudba:

Armin van Buuren feat. Trevor Guthrie - This Is What It Feels Like;

Tiësto - Red Lights;

Alok, Bruno Martini, Zeeba - Never Let Me Go