Vladimír Marčík patřil ještě nedávno mezi vytrvalce, kteří sice běhají slušné časy, ale na to, aby se mohli měřit s českou špičkou jim pořád ještě dost schází. Udělat poslední krok mezi elitu se naprosté většině nepovede, ale můj host to, s nadsázkou přes noc, dokázal. 

Až do června 2020 svítila u jeho jména nula, ale pak dokázal během půl roku získat čtyři republikové medaile - na dráze, silnici i v krosu. Že to nebyla žádná náhoda, dokazuje i letos, když přidal stříbro na pětce a bronz z Běchovic.

V našem rozhovoru se mimo jiné dozvíte:

• Jestli by vyměnil život elitního českého běžce za kariéru průměrného ligového fotbalisty...
• Jak unikl smrti při teroristickém útok v Nice...
• Proč čelil v dětství šikaně...
• Co ho motivovalo k tomu, aby začal dávat atletice 100%...
• Z jakého důvodů odmítá při závodech taktizovat...
• Co se mu nelíbí v české atletice...

Použitá hudba:

Gerry and The Pacemakers - You Will Never Walk Alone;

Hans Zimmer - Time;

Monolink - Return To Oz (ARTBAT Remix)