Vzpomínám, jak jsem před pěti lety poprvé spatřil obrazy Jakuba Hubálka. Fascinovali mě hlavně jeho sportovci bez tváří, ať už to byli cyklisté, hokejisté, anebo boxeři. Pak jsem byl šťastný, když jsem s Jakubem poprvé zašel na pivo a o sportu jsme si i dlouze povídali – budiž mu odpuštěno, že fandí fotbalové Spartě. Toho večera jsem se rozhodl, že si od něj jednou za dva roky pořídím obraz, a od té doby jsem nadšeným sběratelem. Nikoli sběratelem umění, ale sběratelem Jakuba Hubálka, jehož výstava Černobílé léto právě začíná v pražské Trafo Gallery.